přispějte vlastním článkem

Jste-li znalý či znalec a máte zájem umístit článek k popisu jednotlivých druhů, plemen, pod článkem umístíme odkaz, link na Vaše stránky.

Malá osnova: původ a historie - včetně domestikace a ocenění; anatomie, fyziologie - věk, tělesná teplota, rozmnožování; chov – péče o srst, drápky; výživa; zdraví; zajímavosti – výstavy, rekordy; fotografie konkrétního plemene;..........................................................................................................................................přispějte vlastním článkem

Nově přidané články

kvíčala

(není zařazena mezi zvěř)

 Patří do řádu pěvců. Hmotnost kolem 10 dkg. Hlavu má šedou, spodina těla je světlá, kostrč modrošedá, na voleti a hrudi tmavě kropenatá.

 U nás hnízdí v horských a chlumních lesích.

 Živí se jeřabinami, ptačími třešněmi, červy a hmyzem.

zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání

číst dále

sluka lesní

 Je velikosti koroptve, má rezavohnědé zbarvení s tmavými skvrnami, na temeni s příčným pruhováním. Nápadný je dlouhý zobák, zvaný píchák. Zakrnělá ramenní pírka se nazývají paletky a jsou oblíbenou loveckou trofejí.

 Hmotnost kolem 30 dkg.

 Životním prostředím jsou listnaté a jehličnaté lesy s dostatečně vlhkou půdou.

číst dále

dravci

 U dravců jsou většinou větší a silnější samice než samci. Jejich žaludek rozkládá i kosti, které se ve vývržcích na rozdíl od sov nevyskytují. Podobně jako sovám chybí jim vole.

 Pro sokolovité dravce je příznačný zejk, tj. zoubek v horní čelisti, který zapadá do prohlubně v dolní čelisti. Všichni dravci mail mimořádně vyvinutý zrak. U nás se většinou páří v březnu za provozování vzdušných svatebních her.

číst dále

orel skalní

(není zařazen mezi zvěř)

  •  Je jeden z největších našich dravců s rozpětím křídel přes 2 m a délkou těla 1 m.
  • Má silný, dlouhý hákovitý zobák, stojáky opeřené až po prsty a silné, ostré drápy.
  • Rychlost letu až 160 km/hod., při útoku na kořist až 316 km/hod.

 Potrava je výlučně živočišná, škodí hlavně na srnčí zvěři.

 Často krouží, křídla má v letu široce roztažená.

 U nás se vzácně objevuje v západních částech ČR.

 Je stálý, zčásti přelétavý.

číst dále

holub hřivnáč

 

 Je náš nejhojnější a největší holub o hmotnosti asi 0,5 kg. Je zbarven modrošedě. Přední okraj křídel je bílý a tvoří bílou pásku patrnou za letu i v sedě. Stojáky a zobák má červenavé, na krku bílé skvrny.

 Nejlepší podmínky má v listnatých či jehličnatých lesích poblíž luk a polí. Hnízdo si staví v přeslenu při kmeni, jednoduché z větví (zpravidla hnízdí dvakrát, a to v dubnu a v červenci.

 Přilétá koncem února a začátkem března, odlétá v září až říjnu.

číst dále

divocí holubi

 Žijí v monogamii. Patří k nim holub hřivnáč, holub doupňák, hrdlička zahradní a divoká

číst dále

divoké kachny

 Jsou vázány životem na vodu. Létají rychlostí 70 až 100 km/ hod. Zobák mají na okraji vroubkovaný a na konci horní čelisti je zakončen rohovitou destičkou, zvanou nehet.

číst dále

lyska černá

 Patří do řádu krátkokřídlých. Je celá černošedá, na hlavě u kořene bílého zobáku má typickou bělavou Iysinku.

 Hmotnost u samce kolem 1 kg, samičky 90 dkg.

  •  Žije na rybnících, v bažinách a vodách s bohatě zarostlými okraji. v nichž má dobrý úkryt.
  •  Převládá rostlinná potrava, hlavně zelené části a semena rostlin. 
  • Lyska nerada létá.

V nebezpečí se snaží ukrýt do rákosí útěkem po hladině nebo jen krátce vzlétne.

 Přilétá k nám v březnu a tok probíhá v párech.

číst dále

perlička kropenatá

 Introdukovaný kurovitý pták pocházející z Afriky. Divoký chov je u nás velmi málo rozšířen, z důvodu malé reprodukce se ani polodivoké chovy nesetkávají s úspěchem. Pouze voliérové či umělé chovy v bažantnicích jsou úspěšnější.

 Celkově je šedohnědá s drobnými světlými skvrnkami. Na malé neopeřené hlavě má kožovité výrůstky, jeden roh (přilba) uprostřed temene a dva červené a modré laloky s bílou kresbou pod dolní čelistí zobáku.

 Potravou jsou obiloviny a zelené rostliny. Paství se.

číst dále

křepelka polní

 Ochranným zbarvením se podobá malé koroptvi. Kohoutek má hrdlo i tváře tmavohnědé, černě kropenaté, na tmavohnědém hřbetě má několik podélných žlutých proužků. Slepička má hrdlo i tváře žlutobílé, tmavě kropenaté.

 Tažný pták, na zimu odlétá do Afriky. Vrací se v dubnu, v květnu se párkuje. V tu dobu je možno slyšet její melodický tlukot "pět peněz - pět peněz".

 Hnízdění trvá 17-20 dnů a slepička snáší 2-18 vajec.

 Živí se travními semeny, jemným listím a drobným hmyzem.

číst dále