přispějte vlastním článkem

Jste-li znalý či znalec a máte zájem umístit článek k popisu jednotlivých druhů, plemen, pod článkem umístíme odkaz, link na Vaše stránky.

Malá osnova: původ a historie - včetně domestikace a ocenění; anatomie, fyziologie - věk, tělesná teplota, rozmnožování; chov – péče o srst, drápky; výživa; zdraví; zajímavosti – výstavy, rekordy; fotografie konkrétního plemene;..........................................................................................................................................přispějte vlastním článkem

Nově přidané články

koroptev polní

 Naše původní nejhojnější pernatá zvěř, která zejména v polních honitbách spolu se zaječí zvěří tvořila podstatnou část úlovků. V současnosti prochází dlouhodobou depresí, kdy jejich stavy se zmenšily na minimum a přesto, že je na našem území trvale řadu let chráněna, není její budoucnost příznivá a zřejmě již nikdy nedosáhne ani vzdáleně původních stavů (ve třicátých letech 20. století stavy kolem 2 miliónů kusů). Je klasickým bioindikátorem našeho zhoršeného životního prostředí.

 Hmotnost dospělých koroptví je v průměru u obou pohlaví 35-45 dkg.

číst dále

jeřábek lesní

 Je naším nejmenším zástupcem lesních hrabavých. Připomíná v mnoha směrech koroptev.

 Hmotnost v dospělosti u obou pohlaví se pohybuje mezi  35-50 dkg.

 Typickým znakem u kohoutka je na bradě a pod krkem černá skvrna bíle vroubená tzv. muška a na hlavě vyšší chocholka (znatelně roztahovaná v době toku).

 Vyhovují mu vlhčí listnaté porosty s množstvím houštin a hlubší, rozsáhlejší lesní podhorské oblasti. Je ptákem stálým.

 Žije v monogamii.

číst dále

orebice horská

 Patří mezi bažantovité ptáky. Osidluje otevřené louky a pastviny í štěrkové haldy nad hranici pásma lesu.

  • Byla k nám introdukována. Je nápadně pestře zbarvena.
  • Na krku pod zobákem má nápadnou černě olemovanou bílou skvrnu, horní část těla je šedohnědá, boky jsou nápadně pruhované.
  • Kohoutek má na rozdíl od slepice červený zobák a červené stojáky s tupými, bradavicovými ostruhami. Kohoutek i slepička váží okolo 0,5 kg.

 Živí se měkkými částmi travin, bobulemi, hrachem a čočkou.

 Orebice žiji v párech a v rodinných svazcích.

číst dále

bažant

 Bažant není naší původní zvěří, byl však importován již ve středověku.

číst dále

kuna lesní

 Myslivecky zvaná větevnice, medovka a pelešnice je celá tmavohnědá, na hrdle a prsou má žlutou náprsenku, která se nevětví na běhy. Tlapky na bězích jsou osrstěné.

Hmotnost kolem 2 kg.

Prostředí:

  • žije výlučně v lese a vyhýbá se obydlí člověka.
  • Je velmi mrštná.
  • Výborně se pohybuje v korunách stromů.
  • Její lovecký revír je až 20 km2.
  • Většinou chodí po vyznačených spádech.

Potrava se skládá z drobných hlodavců, veverek, malých zajíců a ptactva.

číst dále

ondatra pižmová

 Dosahuje délky až 40 cm. Má téměř lysý ocas ze stran zploštělý. Zadní končetiny jsou delší než přední, mezi prsty mají plovací blánu. Je vodní zvěří, obývá břehy potoků, řek, rybníků.

  •  Za rostlinnou potravou se vydává i do luk.
  • Zimu nepřespává.
  • Žije v monogamii.

 Do roka má 3 až 4 vrhy po 5 až 9 mláďatech.

 Rybám neškodí, může škodit pouze rozvrtáváním hrází.

 Pro cennou kožešinu (český bisam) je naší nejdůležitější volně žijící kožešinovou zvěří.

číst dále

lasice kolčava

 Jsou šelmy se štíhlým tělem a krátkou srstí přizpůsobené k prolézání nor.

 Vyskytuje se častěji než hranostaj.

 Samci jsou o třetinu větší než samice (od 20 do 25 cm).

 Na zimu přebarvuje částečně nebo úplně. Proutek má jednobarevný.

 V potravě jsou nejvíce zastoupeni myšovití hlodavci. Má jeden nebo dva vrhy do roka.

 Rozmnožování není vázáno na určitý měsíc a je závislé na množství potravy. Březost trvá 5 týdnů.

číst dále

lasice hranostaj

 Jsou šelmy se štíhlým tělem a krátkou srstí přizpůsobené k prolézání nor.

 Mají vynikající čich, dobrý sluch a zrak.

 Dorůstá délky až 35 cm, přičemž samička je o třetinu menší a lehčí.

  Na zimu přebarvuje pravidelně do běla, jen konec proutku zůstává celoročně černý.

 Žije od nížin do hor v polích, lukách a na okrajích lesa.

 Potravou jsou myšovití hlodavci, hnízdící ptáci a savci do velikosti zajíčete. Lovecký areál je až 50 ha. 

 Kaňkuje dvakrát během vegetačního období a vrhá 4 až 7 mláďat.

číst dále

divoké husy

 Hlavním zástupcem je husa velká, která je divokým předkem vyšlechtěné husy domácí. Je z hus největší, váží v průměru 4-5 kg. Je jediná, která u nás hnízdí.

 Ostatní husy (polní, běločefá, další druhy nejsou zvěř - malá, bernešky s typickým černým zbarvením zobáku a plováků) u nás jen protahují.

 Husy jsou mimořádně ostražité a plaché. Potrava je výlučně rostlinná (obilí, osení, řepka).

číst dále

kuna skalní

 Myslivecky zvaná skalnice je zbarvena spíše šedohnědě. Náprsenku má bílou, vidličnatě rozvětvenou a zasahuje až na přední běhy.

 Hmotnost 1,5-2 kg a dorůstá délky až 60 cm.

 Žije poblíž lidských obydlí ve stodolách, na půdách, v lomech, zříceninách.

 Potrava je více zastoupena drobnými hlodavci, jinak stejná jako u kuny lesní.

 Více však škodí na domácích zvířatech. Je častější než kuna lesní.

 Kaňkování a vývoj zárodku je stejný jako u kuny lesní.

číst dále