přispějte vlastním článkem

Jste-li znalý či znalec a máte zájem umístit článek k popisu jednotlivých druhů, plemen, pod článkem umístíme odkaz, link na Vaše stránky.

Malá osnova: původ a historie - včetně domestikace a ocenění; anatomie, fyziologie - věk, tělesná teplota, rozmnožování; chov – péče o srst, drápky; výživa; zdraví; zajímavosti – výstavy, rekordy; fotografie konkrétního plemene;..........................................................................................................................................přispějte vlastním článkem

Nově přidané články

orlovec říční

(není zařazen mezí zvěř)

 Je větší než káně (hmotnost kolem 2 kg), hlavu má bílou a přes oko se táhne tmavý pruh. V letu jsou nápadná dlouhá, lomená křídla. Letky i rýdovák jsou zespodu příčně pruhované.

 Ozývá se krátkými hvízdavými zvuky. Létá téměř vždy podél řek nebo krouží nad vodami (rybníky). Jeho potravou jsou výhradně ryby. Samice a samec mají stejné zbarvení.

číst dále

výr velký

Je naše největší sova, v rozpětí dosahuje až 160 cm, hmotnost 2 - 3 kg. Je zbarven celkově žlutohnědě s tmavými skvrnami. Na hlavě má vztyčená peříčka tzv. ouška, světla má oranžově žlutá, zobák tmavý. Živí se obratlovci od myšovitých až po zajíce a srnčata, z ptáků až po tetřeva.

 Tok začíná v předjaří a projevuje se za noci slyšitelným houkáním. Samice snáší v březnu 3 až 4 vajíčka. Hnízdišti je věrný celoročně.

Na výra dorážejí ve dne různí ptáci, hlavně drobní ptáci a krkavcovití.

číst dále

sovy

Jsou to draví ptáci, na těle i letkách s jemným načechraným peřím, které jim umožňuje tichý let. Hlavu mají kulovitou se silným zahnutým zobákem. Mají dokonalý zrak i sluch. Světla jsou přizpůsobena pro vidění v noci. Stojáky mají opeřeny až po silné drápy. Mají vratiprst.

Sovy jsou monogamní, hnízdo si nestaví. Snášejí 1-8 vajec. Hnízdí na jaře a samice ihned po snesení prvého vejce zasedne na hnízdo, takže vylíhlá mláďata jsou pak nestejně vyspělá. Mláďata jsou krmivá.

číst dále

kalous pustovka

(není zařazen mezi zvěř)

 Podobný kalousu ušatému, ouška má krátká. Je to denní  sova, u nás vzácně hnízdí (na zemí). Je užitečná.

zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání

číst dále

poštolka obecná

 Je větší než hrdlička divoká, má rezavě hnědé zbarvení a nápadně dlouhý rýdovák. V letu jsou typická úzká a špičatá křídla. Při letu mává rychle křídly, krouží a třepotá se na místě. Samec je pestřeji zbarven než samička.

 Běžně hnízdí na celém území ČR. V posledních letech má velkou tendenci hnízdit ve městech.

 Potravou jsou jí hlavně drobní myšovití hlodavci, větší hmyz, měkkýši a mláďata na zemi hnízdících ptáků.

zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání

číst dále

poštolka jižní

(není zařazena mezi zvěř)

 Má podobné životní nároky jako poštolka obecná.

 Na tahu se vyskytuje na jižní Moravě. Jinak vzácný druh. Zbarvení samce je pestřejší než samice, ta má světlejší hřbet.

zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání

číst dále

raroh velký

Je větší než sokol.

Na hřbetě je hnědý, hrdlo má žlutobílé, na šíji tmavou skvrnu.

U nás hnízdí vzácně.

zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání

číst dále

kalous ušatý

(není zařazen mezi zvěř)

 Je štíhlejší sova se vzpřímenými oušky. Hnízdi v opuštěných hnízdech ptáku nebo v dutinách stromů.

 V potravě převažují myšovití hlodavci.

 Je u nás nejhojnější.

zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání

číst dále

moták lužní

  je tmavě šedý, má dlouhá úzká křídla s černou páskou. Samice je tmavohnědá se světlejší spodinou.

zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání

číst dále

krahujec obecný

 Je velikosti holuba. Samice je znatelně větší než samec.

 V letu je patrný dlouhý rýdovák a krátká tupá křídla.

 Na našem území hnízdi nejčastěji v tyčkovinách a přezimuje. Na kořist trhá v skrytu a pak se na ni vrhá prudkým útokem a uchvacuje ji v letu.

 Krátká a zaoblená křídla umožňují obratné manévry.

 Samec pouze loví a kořist předává samici, ta ulovenou kořist trhá. Pouze samice krmí mláďata.

zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání

číst dále