přispějte vlastním článkem

Jste-li znalý či znalec a máte zájem umístit článek k popisu jednotlivých druhů, plemen, pod článkem umístíme odkaz, link na Vaše stránky.

Malá osnova: původ a historie - včetně domestikace a ocenění; anatomie, fyziologie - věk, tělesná teplota, rozmnožování; chov – péče o srst, drápky; výživa; zdraví; zajímavosti – výstavy, rekordy; fotografie konkrétního plemene;..........................................................................................................................................přispějte vlastním článkem

Nově přidané články

anglický setr

 V současné době patří k nejpočetněji zastoupenému druhu anglických ohařů. Celkově má dělat dojem "hebkosti a měkkosti".  Postava je spíše obdélníkovitého rámce s ušlechtilou hlavou, s méně výrazným čelním stopem.

 Stejně jako pointer byl vyšlechtěn pro prohledání velkého prostoru. V pohybu má působit "hadovité", jeho reakce na pach zvěře je také blesková, ale na rozdíl od pointra má při vystavení přisednout nebo ulehnout. Povaha je přátelská, neagresivní.  Původně také nepřinášel. V našich podmínkách se také používá na všestrannou práci.

zvěř pernatá - ptáci

 užitečná - hlavním produktem je zvěřina a trofej

  • velká -tetřev, krocan, divoké husy
  •  mala - tetřívek, jeřábek, bažant, koroptev, orebice, perlička, křepelka, divoké kachny, lyska, divocí holubi, sluka

 dravá

  • dravci - orli, káně lesní a rousná, jestřáb, krahujec, pochop, poštolka, sokol, raroh
  •  sovy - výr, kalous, pustovka, puštík, sýček aj.
  •  Krkavcovití - krkavec, vrána, havran, sojka, straka, kavka
  •  Ostatní - potápka roháč, kormorán, volavka popelavá, racek, špaček

 Zastara

norek americký

  • (Lutreola vison)
  • Zoologicky: šelmy. kunovití
  • Obecný název: mink

 Samec, samice, mládě

 Srst má spodní jemnou podsadu, vrchní hrubší pesíky.

 Tlamu nazýváme mordička. Mezi prsty tlapek má náznaky plovacích blan. Ocas nazýváme oháňka. Ozývá se vrčením, kňouráním.

 Žije v norách na břehu vod (na břehu má výstupiště, kde požírá kořist), v dutých stromech. Plave, potápí se, loví ryby, vypíjí vejce.

 Na souši se pohybuje plazivou chůzí.

 Vyčiněná kůže je kožešina.

racek chechtavý

 Patří k řádu dlouhokřídlých. Pták S dlouhými zašpičatělými křídly a úzkým ze stran smáčklým zobákem. Mezi předními prsty červenavých stojáčků má plovací blánu. Je šedobílé zbarvený.

 Vyskytuje se hojně kolem vodních ploch se zarostlými břehy a bohatou vegetací, kde žije v početných koloniích a hnízdí v rákosí nebo na holé zemi. Pár společně staví hnízdo, sedí a stará se o mláďata.

 Živí se drobnými rybkami, žížalami, hmyzem a savci.

potápka roháč

(není zařazena mezi zvěř)

 Patři do řádu potápek.

 Samec má ve svatebním šatě na temeni péra prodloužena ve dvojitou chocholku "růžky" a po stranách hlavy a na hrdle tvoří peří límec.

 Živí se rybami, hmyzem a vodním rostlinstvem. Potápka je tažná.

 Hnízdo si staví z rostlin na vodě. Škody působí na plůdkových rybnících.

zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání

kormorán velký

Patří k řádu veslonohých. Je to tažný pták.

 Má černohnědé zbarvení, líce a hrdlo má bělavé. Dlouhý zobák má na konci ostře zahnutý nehet a pod hrdlem má kožní vak. Ocas má zaokrouhlený s úzkými pery.

 Vyskytuje se na tahu nepravidelně ve všech rybničních oblastech nebo na širších řekách.

 Hmotnost 1,5 - 3 kg.

 Žije v koloniích. Hnízdi u nás na jižní Moravě a v jižních Čechách. Živí se téměř výlučně rybami, je velmi žravý a působí značné škody.

zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání

špacek obecný

Patří mezi obecně známé pěvce.

  •  Dosahuje velikosti asi 22 cm, váží 60-80 g.
  • Má černé kovově lesklé peří se zeleným a fialovým nádechem.
  • V zimě a z jara je šedě kropenatý, v průběhu roku se konce per odírají a peří se postupně přebarvuje na čistě černou.
  • Samice je podobná samci, ale její peří nemá tak silný lesk.

 Živí se jak živočišnou, tak rostlinou potravou (plody).

straka obecná

 Je nápadně černobíle zbarvena, dlouhý ocas (až 25 cm) má zelenavý lesk.

 Obývá otevřenou krajinu s remízky a lesíky, hlavně v nížinách. Potrava je smíšená, na jaře a v létě převažuje složka živočišná.  Hnízdí na stromech, hnízdo je vždy svrchu kryto.

 Škodlivost straky na drobné zvěři je značná. Stavy prudce stoupají.

zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání

psik mývalovitý

  • (Nyctereutes procyonoídes)
  • Zoologicky: šelmy. psovití
  • Dřívější název: mývalovec kuní

 Samec: pes, samice, fena, mládě: štěně

 Srst má spodní jemnou podsadu, vrchní hrubší pesíky.

 Tlamu nazýváme morda. Na lících je srst prodloužena v licousy. Ocas nazýváme oháňka.

 Ozývá se bručením, funěním, mláďata piští.

 Žije v brlohu, zimu přespává.

 Vyčiněná kůže je kožešina.

zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání

volavka popelavá

Patří k řádu brodivých.

 Je štíhlejší a o málo menší než čáp. Hmotnost asi 1,5-2 kg. Je popelavě šedě zbarvená a v dospělosti má za hlavou dlouhá černá péra - kštici. Při letu má esovitě stočený krk a stojáky natažené dozadu přečnívají daleko za ocas.

 Žije v krajích s rozlehlejšími vodními plochami. Je dosti hojná.

 Hnízdí v koloniích na stromech a hnízda jsou neupravená. Potravou jsou hlavně ryby, ale i obojživelníci, plazi, hlodavci a hmyz. Je tažná.

 Způsobuje škody na plůdkových a výtažních rybnících.