Tygříček tečkovaný obývá přední Indii, Himaláje až do výšky 1800 m,

jižní Čínu, Barmu, Thajsko, Kambodžu, jižní Vietnam a Jávu. V době hnízdění se zdržuje v párech nebo menších koloniích, mimo tuto dobu se shlukuje ve velká hejna. Běžně se živí  drobnými semínky travin a dostupným hmyzem, při odchovu mladých pak více hmyzem. 

Hnízdo si nejčastěji staví ve vysoké trávě zhruba jeden metr nad zemí.

U Tygříčků tečkovaných přepeřují samečci v době hnízdění do tak zvaného svatebního šatu, jsou tak téměř celí červení poseti bílými tečkami. Mimo hnízdní aktivitu je jejich zbarvení částečně podobné samičkám, některým starším  jedincům červené zbarvení zůstává. Jejich chov je téměř shodný s chovem Zlatoprsek, choval jsem je stejně, od jara do podzimu v zahradních voliérách společně s jinými astrildy, snášeli bez obtíží i krátkodobé teploty pod bodem mrazu. Hnízda si stavěli jak volně v keřích, tak v polootevřených budkách. Volně postavené hnízdo bylo poměrně objemné, kulovité s vletovou chodbou až 10 cm dlouhou. Samička snášela 4 až 6 bílých vajíček, s dobou sezení 12 až 13 dnů, mladí opouštěli hnízdo ve 20 dnech, staří je dalších 14 dnů dokrmovali.

Legrační je pozorovat mladé při krmení, vždy zvedali střídavě jedno křídlo,

jako by chtěli zakrýt výhled svým sourozencům a tím získat pro sebe co nejvíce potravy. Staří krmili mladé nejvíce mravenčími kuklami, u kterých byli ze všech obyvatelů voliéry jako první.  Mladé samečky rozeznáme od samiček při přepeřování, na kostřci se jim začnou objevovat bílé tečky, samičky je nemají. Tygříčky tečkované mohu všem milovníkům drobotě jen doporučit, na našem trhu nákup není snadný, díky zakázaným dovozům.

text a foto:  Tomáš Prachař  penkavy-nadherne.cz