přispějte vlastním článkem

Jste-li znalý či znalec a máte zájem umístit článek k popisu jednotlivých druhů, plemen, pod článkem umístíme odkaz, link na Vaše stránky.

Malá osnova: původ a historie - včetně domestikace a ocenění; anatomie, fyziologie - věk, tělesná teplota, rozmnožování; chov – péče o srst, drápky; výživa; zdraví; zajímavosti – výstavy, rekordy; fotografie konkrétního plemene;..........................................................................................................................................přispějte vlastním článkem

Nově přidané články

foto Jiří Mařík - želva bahenní

želva bahenní

Želva bahenní je součástí naší herpetofauny nebo v minulosti přinejmenším byla.

V současné době na území České republiky není známa ani jedna lokalita s původními populacemi.

Waler horse

Protinožci

Austrálie nemá žádné původní plemeno a první koně sem byli přivezeni prvními britskými osadníky asi před dvěma sty lety.

Koně nejdříve pocházeli z Jižní Afriky a Jižní Ameriky, později z Evropy a z USA.

aratinga červenolící - Roman Strouhal  - svět papoušků

aratinga červenolící

Velikost: 33 cm

Samec je celkově zelený, na spodině bledší a spíše žlutější, temeno, uzdička a přední líce jsou červené.

Ohbí křídla, okraj křídla, spodní krovky křídelní a holenní peří má červené, ostatní spodní krovky křídelní olivově žluté. Spodní strana ocasu a letek je špinavě žlutá, nahé okruží oka krémově bílé, zobák rohový, duhovka žlutá, běhák šedý.

Samice je stejně zbarvena jako samec.

Mláďata mají celou hlavu zelenou bez červených skvrn, holenní peří zelené, okraj křídla zelenavě žlutý s několika červenými péry, ohbí křídla a spodní krovky křídelní červené.

leonberger foto: Drahomíra Mráčková

leonberger

O vzniku plemene leonberger máme poměrně dost informací. V městečku Leonberg působil na počátku 40.let 19.století městský radní Heinrich Essig. Podle našich dnešních představ vykonával povolání úspěšného chovatele psů a obchodně zdatného a čilého obchodníka se psy. Historie vypráví o tom, že jednoho dne jej napadlo vyšlechtit vlastní plemeno, které se mělo co nejvíce podobat lvům v městském znaku.

ovce bergschaf - schok.cz

bergschaf

Polohrubovlnné plemeno s trojstrannou užitkovostí, které je nejvíce početně rozšířeno v alpské části Německa, Rakouska a Itálie. Je velkého tělesného rámce, uši dlouhé, široké a svislé. Bílá smíšená splývavá vlna má sortiment CD-DE (33-40 µm). V rámci plemene se chová i ráz hnědý. Hlava bílého plemene je dlouhá, úzká a klabonosá. Obě pohlaví jsou bezrohá. Hruď hluboká a poměrně plochá, hřbet dlouhý, nohy silné s pevnou spěnkou, paznehty tvrdé. Na jeho vyšlechtění se podílelo plemeno korutanské, skalní, spiegel a zaupel.

potemník brazilský - foto: Milan Kořínek

potemníci

Alphitophagus bifasciatusTito nenápadně zbarvení brouci žijí na sušších a teplejších stanovištích, jejich larvy patří mezi vůbec nejoblíbenější krmiva. Jedním z problémů při zkrmování může být pouze horší stravitelnost při požití většího množství larev. Potemníci obsahují také benzochinony a fenoly, které mají za úkol je chránit jak před predátory, tak před potravními konkurenty. 

sibiřská kočka - kastrovaná dáma Fine

sibiřská kočka

Údajně se první sibiřské kočky dostaly na Západ koncem 19. století. Tehdy se označovaly jako ruské dlouhosrsté. Pod dnešním názvem byly uznány až v roce 1998. Pocházejí z Ruska a Ukrajiny. Vznikly křížením kočky domácí a koček dovezených z Blízké a Východní Asie.

jurská ovce - schok

jurská ovce

Plemeno vyšlechtěné ve Švýcarsku z místní černohnědé ovce za přispění plemene walliser a roux de bagnes. Svůj název plemeno dostalo v Rakousku. Uznáno bylo v roce 1941, plemenná kniha vedena od roku 1979. Je středního tělesného rámce a na nižší noze.

panenka hnědoprsá - foto: Tomáš Prachař - penkavy-nadherne.cz

panenka hnědoprsá

Obývá pobřežní pásy severní a východní Austrálie a nížiny Nové Guineji, nejvice se zdržuje v rákosových porostech. Hnízdí v párech a mimo tuto dobu se shlukuje v obrovská hejna, přičemž působí velké škody na pěstovaných obilninách.

zlatý retriever - foto: Veronika Čaklošová

zlatý retrívr

O přesném původu tohoto velice populárního plemene se do dnes vedou diskuze. Dle více zdrojů můžeme usuzovat, že zlatý retrívr byl vyšlechtěn v druhé půlce 19. Století ve Skotsku v chovu lorda Tweedmoutha. Jeho záměrem bylo získat plemeno s rysy vhodnými pro skotské podnebí a terén, s hravou a ke spolupráci ochotnou povahou. Křížil svého „žlutého“ retrívra s dnes už neexistujíc tweedským vodním španělem.