sibiřská kočka

Údajně se první sibiřské kočky dostaly na Západ koncem 19. století. Tehdy se označovaly jako ruské dlouhosrsté. Pod dnešním názvem byly uznány až v roce 1998. Pocházejí z Ruska a Ukrajiny. Vznikly křížením kočky domácí a koček dovezených z Blízké a Východní Asie.

Toto plemeno je velmi otužilé, protože se vyvinulo v drsných přírodních podmínkách.

Kocouři jsou robustnější, 6-10kg, kočky jsou drobnější, 4-6kg.

Tělo je tělo protáhlé silné, osvalené s hustou srstí. Hlava je mírně prodloužená, uši jsou u základu široké, středně velké. Nos mají stejně široký od kořene ke špičce. Oči jsou oválné a mírně šikmé. Barvu by měly mít jednotnou a harmonickou s barvou srsti. U očí jsou povoleny všechny odstíny od zlatožluté po zelenou. Při kresbě van a bílé barvě srsti i modré nebo odd-eyed, každé oko Jiné barvy. Brada je zaoblená. Končetiny jsou středně dlouhé a pevné s mohutnými tlapkami, které jsou kulaté a mezi prsty dobře osrstěné. Ocas je dlouhý, bohatě osrstěný a měl by dosahovat až k šíji. Srst je delší, hustá, měkká, vodoodpudivá, má pevnou drsnou strukturu, nechybí jí lesk. Delší srst najdeme na krku, hrudi, kalhotkách a ocase.

Jsou to klidné a přítulné kočky, dobře snášenlivé.

Jejich divoký původ se projevuje v jejich vynalézavosti. Dokáže se velmi fixovat na svého majitele.

povolené variety srsti:

plné barvy (jednobarevná srst), ale jen přírodní - černá, červená, modrá, krémová, želvovinová, modro želvovinová.

3 různé kresby - mramorování, tygrování, tečkování

barva bílá, stříbrné barvy, všechny zabarvení s podílem bílé a kombinace těchto barev

Varianta point - Něvská maškaráda

nepovolené variety srsti:

• skořicová, čokoládová, lila a plavá
• faktor Burma
• tyto barvy se nevyskytují v přirozených populacích

text: Zuzana Širicová