1 bernský salašnický pes

Bernský salašnický pes  - berner sennenhund - dürrbächler - FCI standard č.: 45 / 5. 5. 2003 / D

Země původu: Švýcarsko

Datum publikace platného originálního standardu: 25. 03. 2003.

Klasifikace fci:

Skupina - 2 - Pinčové a knírači - molosové, švýcarští, salašničtí psi a jiná plemena. - Sekce – 3 - Švýcarští salašničtí psi.

Bez pracovní zkoušky.

Původně hlídací, honácký a tažný pes na sedláckých dvorech v kantonu Bern, dnes také rodinný a všestranný pracovní pes.

Bernský salašnický pes je selský pes starého původu, který byl chován v předalpských oblastech a částech švýcarského středozemí v okolí Bernu jako hlídací, honácký a tažný pes.  Podle osady a hostince Dürrbach u Riggisbergu, kde se tento dlouhosrstý, tříbarevný selský pes obzvláště často vyskytoval, získal své původní jméno „dürrbachský pes“ (německy „Dürrbächler“).  Po předvedení těchto psů na výstavách již v letech 1902, 1904 a 1907 se v listopadu 1907 spojilo několik chovatelů těchto psů z Burgdorfu s cílem chovat bernské salašnické psy jako čistokrevné plemeno. Založili „Švýcarský klub dürrbašských psů“ a stanovili charakteristické znaky plemene. V roce 1910 bylo na jedné výstavě psů v Burgdorfu, na níž přivedlo své psy mnoho sedláků z okolí, vystaveno již 107 psů tohoto plemene.

Od té doby si toto plemeno, nazývané nyní v rámci ostatních švýcarských salašnických psů „bernský salašnický pes“, rychle získávalo příznivce v celém Švýcarsku a brzy i v sousedním Německu. Dnes je „bernský salašnický pes“ díky své atraktivní tříbarevnosti a své přizpůsobivosti známý a oblíbený jako rodinný pes v celém světě.

• Celkový vzhled: dlouhosrstý, tříbarevný, více než středně velký, silný a pohyblivý pracovní pes se silnými končetinami;  harmonický a vyrovnaný.
• Důležité proporce:
  • poměr výšky v kohoutku k délce těla měřené od hrudní kosti k vrcholu sedací kosti je asi 9:10;  spíše kompaktní než obdélníkový pes.
  • Kohoutková výška je k hloubce hrudníku v ideálním případě v poměru 2 : 1.
• Chování / charakter (povaha): spolehlivá, pozorná, ostražitá a nebojácná v každodenních situacích; dobromyslná a příchylná vůči osobám, které dobře zná; vůči cizím sebejistý a přátelský; střední temperament, dobrá ovladatelnost.
• Hlava: Silná. Velikost harmonicky ladí s celkovým vzhledem, nepříliš těžká.
  • Mozkovna:
    • Lebka: při pohledu zepředu a z profilu málo klenutá. Málo vyjádřená středová rýha.
    • Stop: výrazný, avšak ne nadměrně vyjádřený.
• Lebka obličejové části:
  • Nosní houba: Černá.
  • Tlama: silná; středně dlouhá; hřbet nosu rovný.
  • Pysky: přiléhající, černé.
  • Čelisti / zuby: úplný, silný nůžkový skus (na M3 se nebere zřetel). Klešťový skus se toleruje.
  • Oči: Tmavě hnědé, mandlového tvaru, s dobře přiléhajícími očními víčky, ne příliš hluboko uložené a nevystupující. Povolená víčka jsou vadou.
  • Uši (zavěšené): středně velké, vysoko nasazené, trojúhelníkové, lehce zaoblené, v klidu ploše přiléhající. Při vzbuzené pozornosti psa je nasazení ucha vzadu vzpřímené, přičemž přední okraj ucha zůstává přiložen k hlavě.
• Krk: silný, svalnatý, středně dlouhý.
• Trup:
  • Horní linie z profilu: Od krku lehce přechází dozadu dolů do kohoutku, poté probíhá rovně a vodorovně.
  • Hřbet: pevný, rovný a vodorovný.
  • Partie beder: Široká a silná; při pohledu shora lehce vtažená.
  • Záď: měkce zaoblená.
  • Hruď: široká, hluboká, dosahující až k loktům, s vyjádřeným předhrudím; hrudní koš co nejdelší, širokého oválného průřezu.
  • Dolní linie z profilu a břicho: Od hrudního koše k pánevním končetinám lehce stoupá.
• Ocas: huňatý, dosahující nejméně k hleznu, v klidu visící, v pohybu plovoucí, nesen ve výši hřbetu nebo lehce nad ní.
• Končetiny  silná stavba kostí.
  • Hrudní končetiny Hrudní končetiny při pohledu zpředu rovné a rovnoběžné, spíše široko postavené.
    • Plece: Lopatky silné, dlouhé, šikmo postavené, tvořící s pažní kostí nepříliš tupý úhel, přiléhající a dobře osvalené.
    • Nadloktí: dlouhé, šikmo postavené.
    • Loket: dobře přiléhající, není vytočen ven, ani vtočen dovnitř.
    • Předloktí: silné, rovné.
    • Přední nadprstí: při pohledu ze strany stojí téměř svisle, je pevné; při pohledu zepředu postavené svisle a tvoří prodloužení předloktí.
    • Tlapy hrudních končetin: Krátké, kulaté, s těsně navzájem přiléhajícími a dobře klenutými prsty. Nejsou vytočené ven ani vtočené dovnitř.
  • Pánevní končetiny: Při pohledu zezadu jsou rovné a rovnoběžné a nejsou postaveny příliš úzce.
    • Stehna: dostatečně dlouhá, silná a dobře osvalená.
    • Kolenní klouby: Výrazně zaúhlené.     
    • Lýtka:  Dlouhá, dobře šikmo postavená.
    • Hlezno: silné, dobře zaúhlené.
    • Zadní nadprstí (nárt): Téměř svisle postavené. Paspárky se musí odstranit (s výjimkou zemí, ve kterých je odstraňování pasapárků zákonem zakázáno).
    • Tlapy pánevních končetin: Trochu méně klenuté než tlapy hrudních končetin; nejsou vtočené dovnitř ani vytočené ven.
• Chody: Ve všech chodech prostorný, plynulý pohyb; prostorný, volný pohyb vpředu a dobrý posuv vycházejí z pánevní končetiny. V klusu při pohledu zepředu a zezadu se končetiny pohybují rovně a rovnoběžně.
• Osrstění
  • Srst: Dlouhá a lesklá, hladká nebo lehce zvlněná.
  • Barva: Temně černá základní barva se sytým hnědočerveným pálením na tvářích, nad očima, na všech čtyřech končetinách a na hrudi;  s bílými znaky na místech, jak je následovně uvedeno.
    • čisté, symetrické, bílé znaky na hlavě: lysina, která se směrem k čenichu oboustranně rozšiřuje v bílé zbarvení mordy. Lysina nesmí nikdy sahat až k červenohnědým skvrnám nad očima a dosahuje nejvýš k ústním koutkům.
    • bílá, přiměřeně široká průběžná kresba na hrdle a hrudi.
    • Žádoucí: Bílé tlapy a špička ocasu.
    • Toleruje se: malá bílá skvrna na šíji,
    • malá bílá skvrna v řitní krajině.
• Velikost:
  • Kohoutková výška:
    • psi: 64 - 70 cm
    •  feny: 58 - 66 cm
  • Ideální velikost:
    • psi: 66 - 68 cm
    • feny: 60 - 63 cm
• Chyba: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.
  • Nejisté chování.
  • Jemná stavba kostí.
  • Nepravidelné postavení řezáků, pokud zůstává zachován skus.
  • Chybění jiných zubů než nejvýše dvou PM1 (prvních třeňových zubů). na M3 se nebere zřetel.
  • Osrstění:
    • Vysloveně kadeřavá srst.
  • Chyby kresby a barvy:
    • Chybějící bílá kresba na hlavě.
    • Příliš široká lysina nebo bílé zbarvení mordy, které zřetelně přesahuje přes koutky pysků.
    • Bílý límec.
    • Velká bílá skvrna na šíji (největší průměr přesahující 6 cm).
    • Skvrna na řiti (největší průměr přesahující 6 cm).
    • Bílá na hrudních končetinách výrazně přesahující polovinu nadprstí (holínky).
    • Rušivě asymetrická kresba na hlavě nebo na hrudi.
    • Černé skvrny a pruhy na bíle zbarvené hrudi.
    • Nečisté bílé znaky (silně vystupující pigmentové skvrny)
    • Hnědý nebo rezavý nádech základní černé barvy.
• Vylučující vady:
  • Agresivita, bojácnost, vyslovená plachost.
  • Rozštěp nosu.
  • Podkus, předkus, zkřížený skus.
  • Jedno nebo obě modré oči („břízové oko“).
  • Entropium, ektropium.
  • Zalomený ocas, zatočený ocas.
  • Krátká nebo patrová srst.
  • Chybějící trojbarevné zbarvení.
  • Základní barva jiná než černá.

Psi vykazující patrné psychické abnormality anebo projevující vady chování musí být diskvalifikováni.

Psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.