Už jako malá copatá holka jsem toužila po pejskovi. Začala jsem u rybiček, ale přežili jen nejsilnější jedinci. Po té éra křečků, zakrslý králíček, suchozemská želvička a přišla chvíle základní školy, byl mi povolen pejsek, trpasličí. Velikost zvířátek pokračovala, zlatý retrívr, ale toho mi nějaký hajzl otrávil. Po té jsem o žádném novém pejskovi neuvažovala, zůstal mi potkánek, dělá mi společnost. Na výstavě psů jsem uviděla plemeno, zbláznila jsem se, krásnej černej medvídek, ano, ano, novofundlanďan a jedno mám dnes doma.

• psi›chovy psů