vodní želvy
Vodní želvy se stejně jako ostatní želvy řadí v říši zvířat mezi plazy. Již z této skutečnosti vyplývá, že se jedná o živočichy s velmi dlouhou a bohatou historií. Přirozeným prostředím a původním domovem většiny druhů vodních želv je USA a Jižní Amerika, zejména okolí řeky Mississippi. Dalším místem četnějšího výskytu těchto výjimečných a obdivuhodných tvorů je Asie, zejména na jihovýchodu. Ale můžete se s nimi setkat také v Austrálii nebo třeba v jižní Evropě. A samozřejmě i na mnoha dalších místech, kam byly mnohokrát zavlečeny přímo člověkem.
Důležitým předpokladem pro možnost pořízení vodní želvy je zajištění vhodného akvária, kde bude mít dostatek prostoru jak k plavání, tak i k vyhřívání. Je důležité pamatovat na skutečnost, že akvárium musí být vodotěsné. Pozornost věnujte i výběru místa pro umístění, neboť se jedná o dosti těžké zařízení i díky obsahu vody po kompletním vybavení. Proto by měl nábytek, na kterém bude akvárium umístěno snést velkou hmotnostní zátěž. Myslete i na podlahu, protože musí snést občasné pocákání vodou, kterému se zejména při výměně vody a čistění nikdo nevyhne. Vodní želvy jsou většinou náruživými plavci. Potřebují mnoho volného prostoru k plavání, aby se této aktivitě mohly věnovat. Podstatnou roli nehraje pouze plocha, ale také výška vodního sloupce. Pozor na množství vody u mláďat. Voda by neměla být příliš vysoká, aby se želva mohla při potížích snadno odrazit ode dna a dostat nad hladinu, v opačném případě by mohlo hrozit i utopení. Dno by mělo být pokryto vrstvou písku nebo kamení, aby nedocházelo k odleskům ode dna. A nyní nastane okamžik pro tvorbu úkrytů a souše. Jako úkryt pro menší želvy může výborně posloužit část střešní tašky. Další možností je vhodné rozmístění kamenů a kořenů. 
Zaměřte se na dostatečné upevnění, aby nedocházelo k posunu nebo případnému pádu, který by mohl zejména menší želvy ohrozit i na životě. Pokud si budete chtít vybavit terárium i rostlinami, tak volte raději umělohmotné. Želvy s postupem věku čím dál více přijímají rostlinnou stravu, a proto by vám z živých rostlinek nemuselo nic zbýt a už vůbec by nepůsobily dekoračním dojmem. Další nezbytnou součástí je vhodně umístěné topné těleso, které udržuje stabilní teplotu vody, a vnější nebo vnitřní filtr. Filtr zajišťuje jednak pročištění vody, ale také její pohyb a provzdušnění. A na závěr je nutno pamatovat na správný zdroj osvětlení a tepla. Veškeré technické vybavení je vždy potřeba volit podle velikosti akvária a množství vody. Bývá vhodné umístit teploměr, díky kterému budete mít kontrolu nad správnou teplotou. Co se týče velikosti akvária, tak by měla ideálně odpovídat pětinásobku délky krunýře na délku a třínásobku na šířku. Teplota vody by se zpravidla měla pohybovat v rozmezí 24 - 27 °C, záleží na konkrétně chovaném druhu. Pro snadnou a bezstarostnou kontrolu nad délkou osvětlení je nejlepší si pořídit časový spínač, který za vás vše v nastavený čas zapne a následně opět vypne.
A čím se tato zvířátka živí? Víceméně se jedná o masožravce, zejména v mladším věku. Krmení probíhá ve vodě, proto je důležité odhadnout množství potravy, jinak hrozí snadné zkažení vody a nutnost její časté výměny. Jak již bylo zmíněno, zejména mladší želvy upřednostňují masitou stravu. Podávat jim můžete kousky filé, nařezané libové maso (není vhodné vepřové kvůli vysoké tučnosti), malé akvarijní rybky. Další možností jsou speciální krmiva určená pro vodní želvy, kterých je na trhu veliké množství od více firem. Mívají podobu granulek různých barev a složení. Některé krmivo složením odpovídá celkové stravě, jiné je spíše minerálním a vitamínovým doplňkem. Pro želvy je velmi důležitý dostatečný přísun vápníku, minerálů a vitamínů pro správný vývin krunýře, který musí být dostatečně pevný a pravidelně tvarovaný. K dispozici jsou také mražené směsi v podobě tzv. peletek, složením odpovídají živočišné i rostlinné stravě. Z rostlin lze zkrmovat měkké byliny nebo saláty. Je vhodné pravidelně přidávat směs vitamínů a minerálů. Mohou být ve formě prášku, který se aplikuje na potravu, nebo kapek, které lze kapat přímo do vody. Mladé želvy se krmí denně v nižších dávkách, dospělé želvy naopak již jen pouze dvakrát týdně. Velmi oblíbení jako doplněk stravy jsou blešivci (latinsky Gammarus).
Dosud jste se mohli seznámit s tím, co k jejímu chovu budete potřebovat a podle toho již můžete uvažovat zda je to zvířátko vhodné právě pro vás a budete mu schopni poskytnout vše potřebné ke kvalitnímu a spokojenému životu. Neměli byste ale zapomínat ani na skutečnost, že se v dobrých životních podmínkách jedná o dlouhověká zvířata, která se mohou dožít desítek let. Mladé želvičky vypadají velmi roztomile a lákavě i díky své velikosti, která mnohdy odpovídá větší kovové minci. Nenechte se ale zmást, protože během pár let můžete mít doma i 30cm dlouhou želvu, čemuž je potřeba přizpůsobit terárium a případný venkovní výběh na zahradě. Většina druhů by měla v zimních měsících ideálně zimovat, neboli být v režimu zimního klidu.
Pokud si myslíte, že je vodní želva stále vhodné zvíře právě pro vás, tak určitě řešíte otázku, kde si toto zvířátko pořídit. Nejsnadnější možností bývá návštěva zverimexu, kde prodávají i zvířata. Další možností je kontaktovat přímo chovatele, který vám zajisté poskytne i veškeré odborné informace a poskytne odpovědi na případné otázky. S určováním pohlaví bývá v nižším věku všeobecně problém. U dospělých želv zejména u želvy nádherné lze samečka snadno poznat podle extrémně dlouhých drápků na předních končetinách.
A jak by měla taková zdravá želva vypadat? Očíčka by měla být otevřená, jasná a bez výtoku. Kůže je hladká a bez známek ektoparazitů (pozornost věnujte hlavně záhybům kůže). Krunýř je pevný a nepoškozený. Okolí kloaky je čisté a bez známek trusu. Okolí nozder a úst je suché bez hlenu nebo bublinek. Tvar těla by měl být pravidelně vyboulený. Trus by měl být pevný, pastózní a s mírným zápachem.
Nejčastěji se vyskytující zdravotní problémy jsou průjem, zácpa, vyhřeznutí konečníku, nateklá oční víčka, zápal plic, deformace krunýře, pokousání či poranění kůže, ektoparazité a potíže při kladení vajíček. Průjem lze poznat pouhým okem, ale také díky silnému zápachu. Příčinou může být střevní infekce. 
V takovém případě je na místě odběr vzorku trusu, který veterinář vyšetří na přítomnost salmonel, améb, žaludečních a střevních parazitů. Podle výsledků veterinář určí postup následné léčby. Zácpa může být způsobena nejen endoparazity či jinou infekcí, ale také nedostatečnou vlhkostí (problém zejména u suchozemských želv). Pokud konečník vystupuje ven z kloaky a želvy ho vláčí za sebou, tak mluvíme o vyhřeznutí konečníku. V takovém případě je nutná okamžitá návštěva veterináře a chirurgické ošetření, v opačném případě hrozí smrt. Nateklá oční víčka jsou nejčastěji způsobena nedostatkem vitamínů (hlavně vitamínu B), ale může za tím stát i příliš studená nebo špinavá voda. Léčba spočívá v injekčním podání vitamínů a aplikaci oční masti pod oční víčka. Zápal plic se projevuje těžkým dýcháním, sípáním a hlenovitými bublinkami u nozder. Příčinou je buď průvan nebo nedostatečně vysoká teplota v akváriu. Je nutné ihned navštívit veterináře a upravit podmínky chovu. K deformacím krunýře dochází nedostatkem vápníku, vitamínu D a UV záření. Pokud došlo již ke změknutí krunýře, tak nestačí pouze změna potravy. Mělo by dojít k injekční aplikaci vitamínů a vápníku. K poranění kůže dochází nejčastěji při bojích o revír. Malá poranění není potřeba ošetřit, po odloučení strupu se místo opětovně pokryje šupinami rohoviny. Hojení lze urychlit koupelí v heřmánkovém čaji. Hlubší nebo zanícené rány již vyžadují návštěvu veterináře. Za problémy s kladením vajec stojí hormonální disbalance nebo nepřítomnost vhodného místa pro nakladení vajec. V prvním případě je potřeba návštěva veterináře, druhý problém lze vyřešit navýšením množství písku.
Nejčastěji chovanými druhy vodních želv u nás jsou:
Želva nádherná – Trachemys scripta elegans
Želva červenobřichá – Pseudemys rubriventris
Želva ozdobná – Chrysemys picta
Želva bahenní – Emys orbicularis
text a foto: MVDr. Romana Kastlová chk-gremleens.estranky.cz
