Teraristika se u nás stala rozšířenou zájmovou činností.

Teraristika je v širším a původním slova smyslu obor zaměřený na chov zemních zvířat, různých plazů, obojživelníků, savců a bezobratlých. Latinsky Tera je země. V užším a v praxi užívaném slova smyslu jde o chov plazů, herpetofauny, a obojživelníků batrachofauny, některých malých savců, hlodavců, hmyzožravců, vačnatců, primátů a jiných a bezobratlých, pavoukovců, hmyzu.

Teraristika se u nás stala rozšířenou zájmovou činností. Chov plazů a obojživelníků také umožňuje odhalení mnoha jejich životních projevů, jen obtížně studovatelných ve volné přírodě, což má velký význam pro vědecký výzkum. Rozmnožování ohrožených druhů se dotýká i problematiky jejich ochrany v přírodě, omezení importů a naopak možnost reintrodukce, opětovného vysazování.

Teraristika má méně známou, ale neméně dlouhou historickou tradici jako akvaristika.

Například už egyptský král Ptolemaius II. Filadelfos vlastnil ve 3. stol. před n. l. menažérii na chov různých zvířat, z níž je doložen chov krajty písmenkové. V Evropě se o chov plazů a obojživelníků pokoušeli mnozí lidé, hlavně vědci. Jednou z prvních specializovaných teraristických knih je příručka J. v. Fischera – Das Terrarium, seine Bepflanzung und Bevölkerung z roku 1884. V roce 1899 vznikl v Praze První spolek aquarií a terrárií v Království českém. V letech 1910-1914 vydávali v Praze E. Babák a B. Žežula odborný časopis Akvaristický obzor, v němž byla uveřejněna i řada článků o chovu plazů a jejich rozmnožování. V letech 1921-1943 a 1946-1952 vycházel časopis Akvaristické listy, vedený O. V. Hykešem, věnovaný hlavně akvaristice, ale příležitostně i teraristice. Od r. 1958 existuje časopis  Akvárium terárium, který vychází až do současnosti. Články o plazech a obojživelnících včetně příspěvků teraristických se objevují i v  časopisu  Živa  - časopisu pro biologickou práci, obnoveném v r. 1953 a vycházejícím dodnes.

text: Andrej Funk a Vladimír Vrabec