Kakaduové

Ptáci tohoto rodu jsou střední a větší velikosti,

s dlouhými, na konci zakulacenými křídly a s krátkými čtvercovými ocasy. Jejich zbarvení je převážně bílé nebo lososově růžové. Jejich chocholky jsou rozdílného typu a velikosti. C. leadbeateri, sulphurea,a galerita mají péra užší a ohnutá dopředu, C. ophthalmica širší a ohnutá dozadu, vpředu lemovaná prodlouženým temenním peřím. Další typy chocholek jsou přechodné a u C. moluccensis a alba mají široká prodloužená temenní péra, u ostatních druhů kratší a užší. Pohlavní dimorfismus není vyjádřený a mladí ptáci se podobají dospělým.

Kakaduové mají – stejně jako většina papoušků – silný, velmi pohyblivý zakřivený zobák a zvláštní postavení prstů (dva směřují dopředu, dva dozadu).

Rozšíření: Kakaduové obývají především Australii a Indonesii. Nejseverněji žije na filipínském ostrově Luzon (19° severní šířky) kakadu filipínský. Nejjižněji zasahuje kakadu žlutočečelatý a kakadu černý žlutouchý.

Oba druhy zastihneme mimo jiné až na Tasmánii. Zjednodušeně řečeno obývají kakaduové tři typy prostředí: tropické deštné lesy s vysokými teplotami i srážkami, savany, jakožto přechod mezi pralesy a pouštěmi, a konečně pouště se stepní vegetací a nízkými, nepravidelnými srážkami.

Přehled druhů:

• kakadu arový (palmový) (P.aterrimus, 5 poddruhů),
• Rod: Probosciger,
• Podčeleď: Cacatuinae –kakaduové,
• Čeleď:Cacatuidae – kakaduovití

• kakadu havraní (C. magnificus)
• kakadu hnědohlavý (C. lathami)
• kakadu černý žlutouchý (C. funereus)
• kakadu černý bělouchý (C. baudinii)
• Rod: Calyptorhynchus

• kakadu přilbový (C. fimbriatum)
• Rod: Callocephalon

• kakadu růžový (E. roseicapillus, dva poddruhy
• Rod: Eolophus

• kakadu filipínský (C. haematuropygia)
• kakadu Goffinův (C. goffini)
• kakadu naholící (C. sanguinea, dva poddruhy)
• kakadu tenkozobý (C. tenuirostris, dva poddruhy)
• kakadu Ducorpsův (šalamounský) (C. ducorps)
• kakadu brýlový (C. ophthalmica)
• kakadu žlutočečelatý (C. galerita, tři poddruhy)
• kakadu žlutolící (C. sulphurea, šest poddruhů)
• kakadu bílý (C. alba)
• kakadu molucký (C. moluccensis)
• kakadu inka (C. leadbeateri)
• Rod: Cacatua

Nejčastěji chované druhy kakaduů je pouze 7 druhů (CITES, dodatek II) se čas od času dováží a objevují se v obchodech.

Nejvyšší kvalitu života v lidské péči poskytuje papouškům zahradní domek s venkovní voliérou.

Ptáci zde mají světlo, vzduch, slunce, déšť a možnosti žít v hejnu, šplhat i létat. Tuto formu chovu můžeme vedle chovné místnosti doporučit zejména těm chovatelům, kteří si chtějí pořídit několik kakaduů nebo se pokoušet o vlastní odchovy.

Už při plánování musíte myslet na některé základní věci:

• Ověřte si na příslušném stavebním úřadu, zda budete potřebovat stavební povolení.
• Při stavbě používejte natolik pevné materiály, aby odolaly silným zobákům kakaduů.
• Zastřešená část voliéry by měla být zděná a stát na pevných betonových základech. Dobrá tepelná izolace sníží náklady na vytápění.
• Místo okna doporučujeme použít jednoduché skleněné tvárnice.
• Průlet z domku do voliéry umožní okénko 50 x 25 cm vybavené padacími dvířky.
• Podlahu i zdi je vhodné vykachlíčkovat, protože keramické dlaždice se dají snadno udržovat v čistotě.
• K vybavení domku neodmyslitelně patří vytápění, světlo (zářivky) a tekoucí voda s odtokem.
• Velikost vnitřních prostor: pro pár kakaduů postačí plocha 2 x 1 m a výška 2 m.
• Pro pár kakaduů menšího druhu postačí voliéra o délce 2 až 3 m a výšce 2 m. Pro větší druhy uděláme voliéru delší.
• Základy voliéry musí být zděné nebo betonové (stavební povolení!).
• Rámy voliéry lze svařit nebo sešroubovat např. z pozinkovaných železných trubek.
• Pro menší druhy kakaduů použijeme drátěné pletivo s velikostí ok 19 x 19 mm, z drátu o síle 1,05 až 1,5 mm. Pro větší druhy je velikost ok 50 x 50 mm a síla drátu 4 mm.
• Pokud do voliéry proniknou drobní hlodavci (myši nebo potkani), mohou papoušky nakazit přenosnými chorobami, nebo je dokonce usmrtit. Proto pletivo voliéry zvenčí zajistěte ještě jiným, s hustými oky.
•  Asi třetina voliéry by měla být zastřešená. Kakaduové zde budou hledat úkryt před deštěm i před horkým sluncem.
• Podlahu voliéry je dobré vydláždit zahradními dlaždicemi. Protože však mnozí kakaduové rádi hrabou v zemi, převrstvíme dlaždice zeminou nebo pískem.
• Do voliéry zřídíme jen malá venkovní dvířka zajištěná petlicí, abychom zabránili úniku ptáků. Ideální vstup je přes dvoje dveře.
• Vybavení voliéry zahrnuje parkos, koupací misku a několik bidélek.

U kakaduů chovaných nepřetržitě v pokojové voliéře nebo v chovné místnosti může nastat doba rozmnožování prakticky kdykoli.

Pokud papoušci žijí ve venkovní voliéře a zimu přečkávají v ubikaci, navyknou si po čase na určitý roční rytmus. Hnízdní sezóna u nich začne koncem dubna (snůška začátkem května, líhnutí začátkem června, vylétnutí mláďat na přelomu prázdnin nebo později). V září a v říjnu probíhá pelichání, pak u ptáků nastane zimní pauza až do příštího jara.

Námluvy vypadají u mnoha druhů kakaduů velmi působivě. Imponování: Samec krouží kolem samice s načepýřeným peřím, nadzdviženými křídly, rozestřeným ocasem a se vztyčenou chocholkou. Toto takzvané imponování má jednak zastrašit případné konkurenty, jednak zaujmout vyvolenou samici.

Vzájemná péče o peří: Další často pozorovanou složkou námluv je vzájemné čištění  peří, kdy se oba partneři něžně ozobávají. Takové chování má jednak sociální význam, neboť slouží k upevňování vzájemného vztahu, zároveň ovšem umožňuje oběma partnerům očistit si ty partie těla, kam si žádný z nich sám nedosáhne (hlava, kostřec).

Páření: Během námluv obvykle dochází k páření. Samec vyleze na samici, oba přiloží k sobě otvory kloaky (do ní ústí semenné kanálky a vejcovody) a tím se páření završí. Krátce před snášením vajíček ubývá připravenost k páření a počet kopulací klesá.

Období námluv končí snášením vajíček.

Samičky kakaduů kladou 2 až 3 jednobarevně bílá oválná vajíčka, obvykle odpoledne nebo časně ráno, s odstupem 2 až 3 dní. Při sezení se samec se samicí střídají, ale na samici připadá delší doba sezení. Oba rodiče se chodí občas nezávisle jeden na druhém nasytit. Proto u kakaduů odpadá vzájemné partnerské krmení obvyklé u jiných papoušků a samec ani nepřináší krmení samici a mláďatům. Délka sezení se u různých druhů pohybuje mezi 25 a 30 dny.

Kakaduové se líhnou ve stejných odstupech,

jak probíhala snůška. Při narození jsou slepí, neopeření a zcela bezmocní – jako ostatně mláďata všech dutinových hnízdičů. Jejich tělesný vývoj pokračuje vskutku pomalu. Teprve po několika týdnech se jim otevírají oči. V téže době mláďatům narůstá husté prachové peří, které je chrání před chladem. Mezi 60 a 100 dnem života (podle druhu) získávají mladí kakaduové první obrysové peří a mohou již opustit hnízdo. V následujících dvou až třech týdnech se o ně rodiče starají a krmí je. Teprve pak se mladí zcela osamostatní.

Základem krmení, který kakaduům podáváme po celý rok,

jsou rozličná semena. Doporučená směs má složení: 30 % semeno bodláku kardi, 30 % slunečnice, 15 % různé druhy prosa a po 5 % oves, pšenice, kukuřice, dýně a bukvice (jednotlivě je můžete sehnat v prodejnách pro chovatele nebo sami nasbírat).  Komerčně prodávané hotové směsi nelze doporučit bez výhrad, protože obsahují příliš mnoho slunečnice a nesplňují tedy požadavky na pestrou a zdravou výživu. Proto se z hotových směsí odebere část slunečnice a přimíchají se jiné druhy semen. Burské, vlašské, para, lískové a kešu ořechy podáváme papouškům jen občas jako pamlsek.Ovoce, zelené krmení a nezralá nebo naklíčená semena (hydroponie) obsahují životně důležité vitaminy a minerální látky, jsou proto pro kakaduy nezbytné.

Ovoce a zelenina: 

• Jakmile si na ně papoušci jednou přivyknou, přijímají vše, co obchody nebo naše vlastnízahrada nabízejí: jablka, hrušky, švestky, třešně, hroznové víno ale neodmítnou ani exotické plody, jako například pomeranče, banány, mango, papáju nebo kiwi.Ke zkrmování jsou vhodné i planě rostoucí plody, tedy borůvky, brusinky, maliny, ostružiny, jahody, jeřabiny nebo šípky.
• Ze zeleniny papoušci rádi přijímají mrkev, okurky, dýni nebo cuketu.Pro většinu kakadu jsou velkou pochoutkou klasy kukuřice v mléčné zralosti, které koncem léta dozrávají na polích. Paleta vhodných krmných rostlin sahá od pěstovaných druhů, jako je salát, špenát nebo mangold, až po některé divoce rostoucí druhy: pampelišku, ptačinec a kokošku pastuší tobolku.
• Přestože se kakaduové živí rostlinnou potravou, potřebuje jejich organismus i nevelký ale pravidelný přísun živočišných bílkovin. Proto by jednou týdně měli dostávat malou porci složenou z vajíčka natvrdo, tvarohu, sýra nebo psího krmení z konzervy. Občas lze podat i rozdrcenou syrovou kost z kotlety.
• Během hnízdění a odchovu mláďat můžeme papouškům navíc nabídnout měkkou směs. Vhodné krmivo pro hnízdící páry si můžeme snadno připravit sami: Základem je vaječná směs (sušená k zakoupení v prodejnách) obohacená o nastrouhané ovoce, mrkev, tvaroh a směs vitaminů a vápníku.Vše pečlivě promícháme, dokud směs nedostane vlhkou drobivou konzistenci.Měkkou směs ptákům podáváme v samostatné misce. Může se stát, že papoušci toto nezvyklé krmení přijmou až po několikerém nabídnutí.Měli by si na ně ale zvyknout dříve, než se vylíhnou mláďata, aby při odchovu neměli problémy s dostatkem krmení.

text: Roman Strouhal - papouskov.cz