Detail druhu

amazoňan fialovoprsý, vínorudý

amazoňan fialovoprsý, vínorudý - Roman Strouhal  - svět papoušků

Velikost – 30 cm

Samec je zelený, péra na hlavě a zádech má s černým lemováním, uzdičku a čelní proužek červené,

brada je růžově červená, zadní část a strany krku jsou zelené, prsa vínově červená s tmavým lemováním, horní břicho bledě zelené, u kořene vínově červené, na okrajích černé, spodní břicho žlutě zelené se světle černým lemováním, spodní ocasní krovky bledě žlutozelené, okraj křídla zelený, variabilně žlutý a červený. Tři vnější krovky loketní příčně červené tvoří křídelní zrcátko, letky ruční jsou zelené, směrem ke špici modré, spodní krovky křídelní a spodní stranu letek má zelené. Ocasní péra zelená, na konci žlutě zelená, krajní ocasní péra u kořene červená. Zobák je růžově červený s rohově zbarvenou špičkou, duhovka červená, běhák bledě šedý.

Samice je zbarvena stejně jako samec.

Mláďata mají červené čelo matnější, prsa a břicho tmavě červené s širokým zeleným lemováním, okraj křídla zelenožlutý, zobák rohový, růžově červený jen u kořene horní čelisti, duhovka je hnědá, později žlutá.

Rozšíření: jihovýchodní Brazílie od jižní Bahie, jižně po Rio Grande do Sul, východní Paraguay a Misiones, severovýchodní Argentina.

Amazoňan vínorudý obývá méně zalesněné vnitrozemí i husté lesní oblasti jihovýchodní Brazílie,

východní Paraguaye a severovýchodní Argentiny. Přestože žije na rozsáhlém území, jeho stavy značně poklesly a je bezprostředně ohrožen vyhubením. Zbytková populace se odhaduje na 500 exemplářů.

V poslední době se po mnoha letech objevilo několik exemplářů opět v severovýchodní Argentině, proto tamní ochranářská organizace Fundacion Vida Silvestra vyhlásila v roce 1984 projekt na jeho záchranu v Argentině. Souvisí to i s tím, že tento druh chrání CITES a zařadil jej do přílohy I. Ptáci se nesmí odchytávat, prodávat bez povolení ani chovat jako domácí zvířata.

Podle ornitologů jsou vázaná svou potravou na jehličnaté blahočetové lesy ( araukárie), kde se živí jejich semeny. V Brazílii se mnoho takových lesů vykácelo za účelem rozšíření zemědělské půdy, amazoňanům ubylo hnízdních možností, a proto je jejich populace ohrožena vyhubením, protože se nedokázala přizpůsobit novým změněným podmínkám.

Hnízdí v dutině stromů, raději ve spodní části kmene, kde samice snáší 2 – 4 vajíčka. Mláďata opouštějí hnízdo za 70 dnů.

Po vyhnízdění se rodinné skupiny shlukují do menších hejn a často je spatříme i ve společnosti amazoňanů nádherných (Amazona pretrei), amazoňanů rudoocasých (Amazona brasiliensis) i amazónků šupinkovitých (Pionus maximiliani). Přes den migrují za potravou, navečer se slétávají do výše položených oblastí, kde nocují. V minulosti byli hojně chováni domorodci ve svých obydlích, dnes to zákon nepovoluje, aby je příležitostně neprodávali turistům.

Amazoňan vínorudý má být krmen pestrou a střídavou potravou.

Základem jsou pro něj směsi semen pro velké papoušky, různé druhy ořechů, senegalské proso v klasech, indické semeno kardi, naklíčená pšenice, boby mungo a nedozralá kukuřice. Dostávat mají i zelené krmení všeho druhu a polozralá semena různých bylin.

C. Smith je krmil slunečnicí, buráky, tmavým chlebem namočeným v mléce, jablky a přidával jim i ptačinec žabinec a smetanku lékařskou i s kořenem.

J. Wierinckx jejich dávky při odchovu mladých zvýšil u lesknice, slunečnice a pohanky. Přidával jim i různá semena, banány, jablka, rajská jablíčka a zelené krmení.

Poschung při líhnutí mladých přidával do samotné misky směs semen pro andulky a senegalské proso v klasech a různé polozralé byliny. S oblibou u něj také okusovali čerstvé větve břízy, jedle a borovice. Dostávali je 1 x týdně. Doplňkem jídelníčku v době hnízdění byla také vaječná míchanice, sekané hovězí maso, sušenky a mnoho ovoce a zeleniny, jako například mrkev, jablka, pomeranče, grapefruity, hrozny apod. V září se samec živil velkým množstvím jeřabin a nedozrálými bobulemi černého bezu.

L. Lepperhoff ovoce a zeleninu krájel na malé kousky a podle ročního období jim podával mimo jablek také banány, pomeranče, karotku, hrách, kedlubny, papriku, celer apod.

B. Šimerda je krmil 1/3 ( cca 40 g) směsi zrnin a semen s vysokým podílem ovsa a pohanky ( méně slunečnice) 1/3 nakrájeného ovoce a zeleniny ( jablka, mrkev pomeranče a čerstvá řepa) a 1/3 granulí.

text: Čerpáno z lit. Milana Vašíčka, Roman Strouhal - papouskov.cz