amazoňan dominikánský, červenokrký
Velikost: 40 cm
Samec je zelený, na týlu, krku a plášti s černým lemováním, čelo, přední část temene,
uzdičku, oční oblast a přední líce má fialově modré, přední krk červený, u některých ptáků rozšířený až na horní prsa, spodní krovky ocasní žlutozelené, okraj křídla žlutě zelený, krovky a letky ruční tmavě zelené, směrem ke špici fialově modré, vnější 3 letky loketní u kořene červené přecházející do žluté, na konci jsou fialově modré, čtvrtá letka loketní je žlutá se zeleným nádechem a fialově modrým zakončením, spodní krovky křídelní má zelené, spodní stranu letek modrou. Ocasní péra jsou zelená, na špici žlutě zelená, krajní ocasní péra u kořene na vnitřní straně červená. Zobák je rohový, na špici šedý, duhovka oranžová, běhák šedý.
Samice je zbarvena stejně jako samec.
Mláďata jsou podobná dospělým, ale duhovku mají hnědou.
Rozšíření: ostrov Dominica, Malé Antily.
Karl Neunzig oznámil o amazoňanovi červenokrkém v roce 1920, že ho můžeme spatřit na celém ostrově Dominica;
v některých oblastech i ve větších skupinách. Bylo to zpravidla v blízkosti zemědělských usedlostí a farem.
Vulkanický ostrov Dominica obývají, jak je známo, i amazoňané císařští (amazona imperialis), s kterým mimo dobu hnízdění se objevuje ve společných skupinách. Ornitologové zjistili, že amazoňan červenokrký dává přednost lesním pahorkovitým stráním v níže položených oblastech a rovinách, zejména na jihovýchodě ostrova naopak amazoňan císařský obývá nepřístupné a neobydlené horské lesní oblasti v centru ostrova.
V roce 1929 navštívil ostrov Dominica S. Porter a mnohokráte zde spatřil amazoňana červenokrkého v nepřístupných končinách pralesa, kde se táhla sopečná pohoří. Tato místa navštěvovali jen domorodí lovci, kteří zde lovili černou zvěř a papoušky pro chutné maso. V té době se již začínaly jejich stavy snižovat, protože na ostrově, jakož i v celé Karibské oblasti, se v pravidelných intervalech objevovaly větrné smrště, které často devastovaly tamní ostrovy. Uvádí se, že v roce 1975 se jejich populace odhadovala na 350 kusů, ale již o dva roky později se odhadovalo cca 200 kusů, protože téhož roku se přehnal nad ostrovem hurikán David a ten způsobil mnoha dospělým ptákům různá zranění, některé i zabil. Toho roku zničil téměř veškeré snůšky vajíček a mláďat, protože starší stromy, kde tito amazoňané hnízdí, zůstaly na zemi. Začátkem 80. let byl o tyto papoušky zájem, protože se předpokládalo, že vyhynou a nabízelo se za pár 10.000 DEM.
Jejich stavy snižovali nejen lovci a přírodní katastrofy ale i mýcení lesů, ve kterých žili, protože se přeměňovaly na plantáže citrusovníků, banánovníků, kakaovníků a různého koření. Včasnou ochranou a osvětou domorodého obyvatelstva je předpoklad, že amazoňan červenokrký nebude vyhuben a zachová se i pro příští generace. V současné době má mít jeho populace cca 400 exemplářů a má tu nejpřísnější ochranu. Nesmí být loven, vyvážen z ostrova a bez povolení ani chován v zajetí, protože CITES jej zařadil do přílohy I.
S.Porter o nich zveřejnil, že přechod na náhradní stravu je u nich velice obtížný.
Zpočátku brali jen menší množství banánů a cukrové třtiny, později sladkou kukuřici a ovoce. Rádi měli také šípky a bobule bezu. Jinak je krmíme jako ostatní druhy amazoňanů.
text: Čerpáno z lit. Milana Vašíčka, Roman Strouhal - papouskov.cz
