Toxické látky

Toxické látky mají různé biologické účinky na živé organismy. Vyskytují se i jako součást potravin či krmiv. Zde se vyskytují proto, že některé organismy nejsou schopny tyto látky syntetizovat. V závislosti na množství mohou toxické látky způsobit onemocnění nebo poškození organismu.

Jako nejběžnější míra toxicity je používána hodnota LD50 – letální dávka. Tato dávka je smrtelná pro 50% pokusných zvířat (proto index 50). Uvádí se v gramech na 1 kg tělesné hmotnosti. Oproti tomu hodnota ADI znamená dávku, která může být konzumována bez jakéhokoli zdravotního rizika.
Toxické látky se dělí do dvou skupin. Jsou to přírodní látky a chemické toxiny.

Přírodní toxické látky

Tyto látky zvíře díky pudu většinou nepřijímá. K otravě přírodními toxickými látkami dochází především v případě konzumace rostlin, které mají přímé toxické působení. Mnoho rostlin, které jsou pro člověka nezávadné, jsou pro zvířata smrtelně nebezpečné. Mezi přírodní jedy patří mikrobní toxiny, rostlinné toxiny a živočišné toxiny. Rostlinné toxiny jsou méně jedovaté než mikrobní toxiny. Mezi rostlinné toxiny patří ricin (skočec obecný), falloidin (muchomůrka zelená), kurare, strychnin (kulčava dávivá) a muskarin (muchomůrka červená).

•  konvalinka vonná

vytrvalá jedovatá rostlina. Je rozšířena po celé Evropě, ale také po Asii a Severní Americe. Obsahuje glykosidy konvalatoxin, konvalatoxol, konvalatoxosid a majalosid. Tyto látky nepříznivě ovlivňují srdeční činnost. Dále jsou v konvalince obsaženy saponiny, silice s farnesolem, asparagin, kyselina jablečná, akonitová a chelidonová. Nejvíce toxických látek je obsaženo v čerstvých květech a listech, méně v oddenku. Zvíře se může otrávit při žvýkání stonků či listů. Jedovaté jsou také červené plody konvalinky. Tyto plody obsahují karoten a karotenoidní barvivo. K příznakům otravy patří omámenost, zažívací potíže, zvýšené močení a křeče.

• starček barborkolistý, vodní

Tato rostlina se nejvíce vyskytuje na loukách a pastvinách v oblasti jihozápadních
a jižních Čech. Starček obsahuje značné množství toxických alkaloidů. Nejvíce ohrožuje zvířata při pastvě. Po výzkumu této rostliny bylo zjištěno, že způsobuje žďárskou chorobu koní. Prof. Vaněk usoudil, že žďárská choroba koní je důsledkem vleklých otrav starčkem. Toxin obsažený ve starčku ovlivňuje centrální nervovou soustavu, čili má negativní vliv na mozek. Rostlina má také negativní vliv na játra – způsobuje cirhózu jater.

• lýkovec jedovatý

Lýkovec roste především v polostínu světlých listnatých lesů a na křovitých stráních. Tato rostlina obsahuje těkavé terpenoidní látky. K otravě může dojít vstřebáním kůží, sliznicí. Nebezpečnější je však požití – žvýkání kůry či konzumace plodů. Otrávené zvíře silně sliní, zvrací a má silné křeče břicha. Jedovaté látky obsažené v lýkovci poškozují sliznice a mohou vyvolat jejich záněty. V nejhorších případech může otrava vyústit v celkový kolaps a následnou smrt.

• náprstník červený

Náprstník roste převážně na prosluněných pasekách, zarostlých stráních
a ve světlých lesích. Ve všech částech rostliny jsou obsaženy glykosidy, které ovlivňují srdeční činnost. Dále náprstník obsahuje saponiny. V rostlině jsou také přítomny enzymy, barvivo a malé množství organických kyselin. Pokud zvíře požije toxické množství náprstníku nejprve se u něj projeví místní podráždění zažívacího ústrojí (zvracení a průjmy). Později se dostaví zpomalení pulsu, zhoršené dýchání
a vznětlivost. Závěrečná fáze otravy se projevuje zrychlováním a slábnutím pulsu. Smrt nastává ochrnutím a zástavou srdce. Otravu lze léčit podáním dávidel, absorpčního uhlí a tříslovin. Prognóza je však velice nepříznivá.

• přeslička bahenní

Přeslička roste na vlhkých loukách, někdy také v slatinných a rašelinných loukách. Tato bylina obsahuje jedovatý piperidinový alkaloid palustrin. Palustrin je
pro hospodářská zvířata velice nebezpečný. K otravě může dojít dlouhodobým spásáním porostu přesličky. Smrt zvířete je důsledek vyčerpání. K otravě přesličkou může dojít také zkrmováním sena, ve kterém je přeslička obsažena. Palustrin totiž nemizí ani po sušení.

• komonice bílá

Rostlina se vyskytuje na silničních a železničních náspech, rumištích a stráních. Komonice obsahuje toxin, který je glykozidicky vázaný na kumarin. K otravě nejčastěji dochází při zkrmování rostliny ve vlhkých zaplísněných krmivech. Dojde k přeměně na dikumarol a ten je toxický. Způsobuje krvácení a špatnou srážlivost krve. Léčit se dá vysokým přísunem vitaminu K.

Chemické toxiny

Tyto toxiny (pesticidy) jsou uměle vyrobené za účelem ničení škůdců. Pesticidy jsou biologicky aktivní látky, které zabraňují účinku škůdců a také snižují jejich životnost. Patří mezi ně herbicidy (přípravky proti plevelům), insekticidy (přípravky proti hmyzu), rhodencidy (přípravky proti hlodavcům), fungicidy (přípravky proti houbám), moluskicidy (přípravky proti hlemýžďům a měkkýšům) a algicidy (přípravky k hubení řas).
Otrava zvířete může mít různé podoby. Otrava je závislá především na jedovaté látce, která ji způsobila. K příznakům otravy může patřit nadměrné slinění, močení
a vyprazdňování, zvracení, průjem, třesavka, nekoordinované pohyby, extrémní podrážděnost, obtížné dýchání, nechutenství, nervové záchvaty apod.

• organofosfáty

Tyto látky se nachází v insekticidech nebo antiparazitikách.
Postižené zvíře má zúžené zornice, slzí, zvrací, nadměrně sliní, má dýchací obtíže (např. dušnost), třes a záškuby svalstva. Smrt je způsobena zástavou dechu.

• metaldehyd

Metaldehyd se vyskytuje v jedech na hlemýždě, slimáky či potkany.
Během 1-3 hodin se u zvířete začne projevovat úzkost, zesílené vnímání, zvýšená citlivost a přecitlivělost na hluk. Také je možno pozorovat nekoordinované pohyby, záškuby svalstva a chvění jednotlivých části nebo i celého těla. Postupně dochází k přehřátí organismu (až 42°C), poté nastává ztráta vědomí a deprese dechu. Sliznice a kůže zvířete začnou modrat – důsledek nedostatku kyslíku v krvi. Nastává respirační smrt.

• arsen

Arsen je obsažen v herbicidech a ochranných nátěrech dřeva.
Toxický je také oxid arsenitý (1/3-1/10 toxicity arsenu), arsenitan sodný (1-25mg/kg pro psy, nad 5mg/kg pro kočky) a arseničitan sodný.
Otrava se projevuje těžkými hematomy, neklidem, zvracením, nadměrným sliněním, krvavým průjmem a nevolností. Dále lze pozorovat poruchy koordinace, svalovou slabost, pomočování a dehydrataci. Dochází k šokovému stavu, který vzniká nedostatečným objemem krve v krevním řečišti. Nastává paralýza, kóma a smrt.

Toxémie

Toxémie je rozplavení toxinů krví do celého těla a tím dochází k negativnímu ovlivnění orgánů.

• BOTULISMUS tzv. klobásový jed

Jedná se o otravu jídlem, které obsahuje toxin, který produkuje bakterie CLOSTRIDIUM BOTULINI. Tato bakterie produkuje toxiny. Toxin způsobí progresivní paralýzu, což je ochrnutí. Velikost a rozsah ochrnutí záleží na množství toxinu obsaženém v těle.
Closrtidium tvoří spory, což je ochrana před nepříznivými vlivy. Tím dokáží tyto bakterie přežít extremní podmínky. Bakterie clostridium botulini přežívá teploty od 5 do 40 stupňů Celsia.
K přenosu (nakažení zvířete) může dojít tím, že se zárodky bakterie dostaly
do stojatých vod, půdy, siláže,nebo přes mrtvoly tzv.kadávery, které obsahovaly
již zmíněné zárodky původce.
Klinické příznaky, které nakažené zvíře vykazuje jsou poruchy chůze, poruchy prostorového vidění, ochrnutí svalstva, zvětšení zorničky oka, vymizení polykacího reflexu, ochrnutí jazyka, dušení se.
Léčba možná pouze v počátku onemocnění podáním antibiotik. V pozdějším stadiu je léčba nemožná. Dojde k nevratnému porušení centrální nervové soustavy.
Prevence: vyhýbat se nahnilým krmivům.

• TETANUS tzv. strnutí šíje

Jedná se o infekci ran. Původcem je CLOSTRIDIUM TETANI. Je to tyčinkovitá bakterie, která na vzduchu tvoří spory. Tyto spory vydrží v půdě až 100let.
K nakažení dochází přes narušené sliznice, kůži atd. Nejčastěji se objevuje u psů
v období výměny zubů. Když psům rostou zuby, tak je to bolí. Snaží si pomoct tím, že koušou kameny a tím si zuby vylámou. V půdě pod kameny jsou obsaženy zárodky clostridia a ranou, která vznikla po odstranění zubu se dostane zárodek
do těla.
Clostidium produkuje 2 toxiny:
a) tetanolysin, který způsobuje rozpad krevních elementů (červené a bílé krvinky, destičky,.... )
b) tetanospazmin – neurotoxin ovlivňující CNS
Příznaky nemoci: křeč žvýkacích svalů, nechutenství, těžké dýchání, zvrácená hlava, zvíře leží doslova jako prkno, teplota. Pokud teplota stoupne nad 40°C tak přichází smrt. Ta nastává v důsledku křeče bránice (dýchacího svalu) a mezižeberních svalů. Tím se zvíře udusí. Úmrtnost je při nakažení až 80%.
Diagnostika nemoci: pomocí příznaků, které nakažené zvíře vykazuje, zjištění toxinu v krvi.
Léčba: hyperimunní sérum, prevence vakcinace.

Nebezpečná léčiva

Některé léky jsou také toxické. Například pokud podáme Kolii antiparazitarní přípravek IVOMEC (proti blechám, klíšťatům,....), tak Kolie umírá, ale na jiná plemena psů přípravek působí tak jak má.
Pro zvířata jsou také nebezpečné lidské léky. Třeba aspirin nebo ibuprofen.
Při požití aspirinu dochází k depresím, anorexii a vysoké horečce (40-41°C). Zvíře má krvavé zvratky, zrychlené dýchání a nekoordinované pohyby. Obvykle přichází kóma a smrt.
Ibuprofen má za následek zvracení a tvorbu gastrických vředů (během 1-4 hodin). Během 20 minut může také dojít k otoku měkkých tkání – při otoku hrtanu zvíře umírá udušením. Do tří dní dochází k selhání ledvin.

Těžké kovy

Těžké kovy se ukládají v organismech (rostlinách i živočiších). Tyto organismy jsou potravou jiných živočichů. Vyšší koncentrace těžkých kovů v těle je smrtelná. Postupná kumulace těžkých kovů v organismu způsobuje také různé nemoci. Těžké kovy se taky výrazným způsobem podílejí na kontaminaci půd.
Mezi těžké kovy patří olovo, měď, rtuť, …
Otrava olovem se například vyznačuje zvracením, průjmem, křečemi, anorexií
či slepotou. Otrávené zvíře je hysterické, vykazuje změny chování, dochází k poruše koordinace a častému cenění zubů.
Nebezpečné nejsou jen těžké kovy, ale také železo či zinek.
K otravě železem dochází především skrz hnojivo na růže. Např. 1 čajová lžička tohoto hnojiva je toxická pro 9kg těžkého psa. Otrava se projevuje průjmem, zvracením, a krvavým močením (v průběhu 6-12 hodin od požití). Po 12-24 hodinách dochází k jaternímu selhání (signalizováno tmavou močí).
Při otravě zinkem dochází k rozpadu červených krvinek a zvířata mají krev v moči.

Zajímavosti a ostatní toxické látky

Mnoho látek, které jsou pro člověka nezávadné, jsou pro zvířata smrtelně jedovaté. Také platí, že to co je jedovaté např. pro hlodavce, nemusí být jedovaté
pro býložravce – druhová specifika.
Avokádo je např. toxické pro některé druhy tropických papoušků.
Pro psi je toxická čokoláda, protože obsahuje theobromin, který odbourává činnost ledvin, zvyšuje svalové kontrakce a ovlivňuje CNS. Toxických je už 100mg/kg. Otrávený pes má vysokou teplotu, záchvaty, zrychlený tep a průjem. Po těchto příznacích přichází kóma a následná smrt.
Velice nebezpečné jsou také domácí čistící prostředky. Různé saponáty (mýdla)
či savo vyvolávají zvracení či nebo průjem. Tuto otravu lze léčit podáním mléka nebo vody a symptomatickou terapií průjmu a zvracení.
Dále je nebezpečný fridex (protimrznoucí směs do aut). Již 3-5 kapek způsobuje smrt u Yorksira a 1 kávová lžička dokáže usmrtit německého ovčáka.
Toxické sou také zvířecí jedy. Zmijí jed, hmyzí, tarantulí nebo jedy medúz. Zvíře je proti svým jedům imunní.
Další toxiny jsou také dusičnany a dusitany, které jsou obsažené v hnojivech. Hlavně se tedy vyskytují ve vodách.
Nebezpečný je také oxid uhelnatý, který způsobuje udušeni. Již 0,1% v krvi způsobuje smrt. Vzniká z výfuků z aut, nebo při špatném hoření uhlí.

Přestože můžeme toxické látky rozdělit do několika kategorií podle účinku
a především povahy, je obzvláště důležité zaměřit se na jejich původ. Požití
a následná intoxikace toxickými látkami přírodního původu je v mnohých případech eliminována díky vrozeným pudům a k jejich požití tak v mnoha případech nedojde. Problém však vyvstává v případě uměle vytvořených chemických toxinů, mezi něž je možné zařadit i syntetická léčiva, a také v neposlední řadě u kontaminace těžkými kovy. Při aplikaci syntetických prvků při živočišné výrobě je nutné zohlednit efekt těchto syntetik a postupovat při jejich aplikaci s rozvahou.

text: Simona Ševčíková  foto: botanickafotogalerie.cz