Canicross (CC), sport spadá pod Svaz sportu psích spřežení.
Závody se rozlišují na sněhu nebo na suchu a o jakou jde vzdálenost. Na suchu to je mid cca 10 – 25 km a sprint maximálně do 9 km. Jedná se o terénní běhy se psem ve volné přírodě, druh vytrvalostního sportu.
Pes je připnutý skijoringovou šňůrou, k bedernímu pásu, k psímu postroji,
slouží k plynulému tahu svého pána. Běžec má speciální sedák, podobný horolezeckému, vyvinutý pro tyto sporty. Pes má speciální postroj, aby ho nikde nedřel, nepřekážel v pohybu a dovolil mu běžet stále v tahu, co umožňuje spojovací šňůra s amortizérem, je to gumová část a slouží pro ochranu páteře psa i běžce, je dlouhá cca 2 m v natažení. Oba členové týmu, musí být dobře sehraní a také dostatečně fyzicky zdatní. Pes od startu až do cíle běží před běžcem, táhne, reaguje na povely, jak rychle a kterým směrem, kterou stranou oběhnout jiný závodní tým, jak seběhnout z prudšího srázu.
Canicross se řadí do kategorie sprint v délce 2–8 km, většinou kolem 5 km,
stejná vzdálenost se běhá dva dny po sobě po stejné trase. Závody se jsou většinou dvoudenní a dvoukolové. Časy se sčítají, vítěz je vždy nejrychlejší z obou kol dohromady. Někdy se vkládají i noční etapy v délce kolem dvou kilometrů. Pořádají se i jednodenní jedno etapové závody nebo závody jednodenní dvouetapové, dopoledne se běží 5 km a odpoledne 3 km.
Závody všech kategorií, běh, koloběžka, kolo, káry, ženy a muži, mládež a veteráni se startuje v intervalech, aby se na trati co nejméně potkaly ty pomalejší discipliny s těmi rychlejšími. Setkat se můžeme i s hromadnými starty a štafetovým během.
Canicross, CC – běžec se zapřaženým psem
Bikejoring, BKJ – cyklista se zapřaženým psem
Scooter, SC1 – terénní koloběžka s jedním psem, SC2 – terénní koloběžka se dvěma psy
Skijoring, SKJ1 – běžec na lyžích s jedním psem, SKJ2 – běžec na lyžích se dvěma psy
Canicross se může běhat s jakýmkoliv plemenem a vybavením,
pes musí být zdravý a mít platná očkování, být nekonfliktní a byl starší jednoho roku. Důležité jsou ambice běžce a výkonnost psa.
Nejčastěji užívané plemeno je evropský saňový pes,
lidé si je pletou se psy loveckými, jsou jim velmi podobní. Evropský saňový psi, se zkřížením německého ohaře, pointra, greyhounda a aljašského husky, dosahují zajímavých rychlostí v mushingu ve sprintu a midu. Běhají u nás i psi, kteří vznikli křížením irského setra nebo českého horského psa s ohaři apod. Psi v závodech dosahují průměrné rychlosti kolem 20km/h. K dosažení těchto výkonů je důležité kvalitně trénovat a dodržovat pravidla zátěže, pitného režimu, stravy a odpočinku nejen sobě, ale i psovi. Je nutné znát možnosti a schopnosti každého psa jednotlivě, ne každý pes je pro tento sport vhodný. Při vyšších teplotách než 17°C není vhodné trénovat. Věnování tomuto sportu vyžaduje přizpůsobit mu celý svůj život.
