Flyball, sport, psi nejsou omezeni původem a velikostí.

Jde o zábavu a nejdůležitější není rychlost jednotlivého psa, jde o týmový sport. Pro psovoda ani pro psa není nijak zvlášť fyzicky náročný, účast není věkově omezena, prostě je to sport pro všechny, od dětí až po důchodce. Závodí proti sobě dva osmičlenné týmy, čtyři psovodi a čtyři psi na dvou vedle sebe postavených drahách, parkúrech se čtyřmi skokovými překážkami. Úkolem každého psa je doběhnout přes překážkovou dráhu pro míček k boxu na konci dráhy, z boxu je vystřelen míček, který musí chytit a aportovat zpátky přes překážkovou dráhu a předat štafetu. Vítězem je ten tým, kterému podaří nerychleji

Sport vzniknul v 70. letech v Americe v Kalifornii,

kde pes musel tlapkami zmáčknout tlačítko na boxu, vyletěl míček zhruba tři metry vysoko, který pes musel chytit, narodil se Flyballbox a s tím i název létající míček, ale dnes nějak míčky nelétají. Přidaly se překážky, postavily se týmy a v 80. letech je s pravidly na jedné stránce je sport  v Americe oficiálně uznán. Dnes jsou jeho pravidla na šedesáti stránkách. Anglie je první evropskou zemí kam se sport Flyball přenesl, pak Belgie a Holandsko, a následovali další, Rakousko, Itálie, Švýcarsko, Česká republika a Německo. V Evropě ale pro pravidla neexistuje jednotný rámec.

Závody družstev jsou velice napínavé, flyball je nefalšovaným adrenalinovým sportem.

Do konce závodu se neví, kdo vyhraje, jde o vzájemnou snášenlivost psů, o bezvadné střídání na startovní čáře, psa může zaujmout cokoli jiného, cizí míček, jiný pes s míčkem, může překážky oběhnout a tak běh opakovat, co se projeví na výsledném čase.

Úkolem každého psa je doběhnout přes překážkovou dráhu pro míček k boxu na konci dráhy, z boxu je vystřelen míček, který musí chytit a aportovat zpátky přes překážkovou dráhu a předat štafetu. Vítězem je ten tým, kterému podaří nerychleji