americký stafordširský teriér

Předchůdce Amerického stafordširského teriéra (AST, staford, amstaf) byl vyšlechtěn ve střední Anglii na zápasy s býky.

Říkalo se mu bull-and-terrier, kříženec buldoků a teriérů. V roce 1835 byly definitivně zvířecí zápasy v Anglii zakázány. Přesto vášniví příznivci těchto bojů, křížili dále tyto psy, za účelem ilegálních psích zápasů.
Tito psi si později našli cestu do Ameriky. Zde je využívali zejména farmáři na ochranu majetku, dobytka a hubení škodné. Byli označováni jmény bull terrier, staffordshire terrier, pit dog či yankee terrier. V roce 1898 uznal americký kynologický klub (UKC) přejmenování bull-and-teriera na American Pit Bull Terriera, česky Americký pitbul teriér.
Chovatelé odmítající chov psů pro zápasy, začali věnovat pozornost exteriéru a zejména povaze (dnešní Americký stafordširský terier). Hledali tak nové jméno, aby se jasně odlišili od ilegálních psích zápasů. Až v roce 1936 uznal americký Kennel Club (AKC) název Staffordshire Terrier (Stafordširský terier). Jméno plemene bylo v roce 1974 definitivně změněno na American Staffordshire Terrier (Americký stafordširský terier). Stalo se tak na popud AKC, aby se jasně plemeno AST odlišovalo od plemene Stafordširský bulterier (English Staffordshire Bull terier).
Jeho předci jsou buldoci a teriéři. Z obou těchto plemen staford spojuje to nejlepší – sílu a odvahu buldoka a ostrost teriera. Dnešní Americký stafordširský terier se tak díky lidem, kteří si dokázali uvědomit jeho úžasné schopnosti a vlastnosti, stal vynikajícím společníkem a pracovním psem.

Americký stafordširský terier by měl na svou velikost působit dojmem velké síly.

Je dobře stavěný, kompaktní, svalnatý, avšak hbitý a elegantní, s velkým zájmem o své okolí. Měl by být podsaditý, ne dlouhonohý či lehký ve vzhledu. Jeho odvaha je příslovečná (neznamená útočnost!).

Hlava má mít širokou lebku se značně vyvinutým lícním svalstvem a výrazným stopem. Nos je zcela černý. Uši jsou kupírované nebo nekupírované (v ČR je kupírování uší zakázáno). Oči jsou tmavé a kulaté, nízko posazeny v lebce a široko od sebe. Krk je středně dlouhý a těžký, lehce klenutý, od plecí se lehce zužuje k zadní části lebky, bez volné kůže na hrdle. Plece jsou silné a svalnaté s širokými, skloněnými lopatkami. Hřbet je krátký, mírně spáditý od kohoutku k zádi. Hrudník je široký a hluboký. Dobře klenutá žebra jsou k sobě pevně svázána. Ocas je v poměru k velikosti psa krátký a nekupírovaný. Nohy jsou rovné, se silnými kostmi. Postavené poměrně daleko od sebe, aby dovolily dostatečný rozvoj hrudníku. Plece silné a osvalené a nadprstí kolmé. Chůze je pružná, ne však houpavá. Srst je krátká, uzavřená, na dotek tuhá, lesklá. Přípustná je jakákoli barva, jedna či více barev. Přípustná je i skvrnitost, srst by však neměla být zcela bílá nebo bílá z více než 80%. Černá s pálením (dobrman) a játrová (pitbull) však nemají být podporovány. Velikost a váha by měla být, ve správných vzájemných proporcích.
Výška
Doporučuje se výška v kohoutku 46 - 48 cm u psů, u fen 43 - 46 cm. Důležité však je, aby měl pes vyvážené proporce, byl celkově symetrický.
Váha
 Psi obvykle váží okolo 30 kg a feny o 3 až 5 kg méně.

AST se dožívá okolo 13 let, záleží na genetickém předpokladu a kvalitě stravy.

Samozřejmě i na fyzické a psychické kondici. Přílišná aktivita může být na škodu stejně jako u vrcholového sportu.

Rozmnožování probíhá zpravidla přirozenou cestou.

Připuštění do chovu je možné od 15ti měsíců, do 8 let u fen, u psů neomezeně. Porody zpravidla probíhají přirozenou cestou, záleží na genetice a výběru správného krycího psa. Tzn. oba jedinci by měli být podobného typu (př. nikoli malá fena terieřího typu a velký pes buldočího typu). Štěňata se obvykle rodí po 61 – 63 dnech od krytí, jako u většiny plemen. Jestliže je vrh početnější, pak štěňata přicházejí na svět obvykle dříve.
Fyziologicky i psychicky američtí stafordi dospívají mezi druhým a třetím rokem.

Hrdost, síla, odvaha, věrnost a houževnatost, jsou typické vlastnosti pravého Amerického stafordširského teriera. 

Je ideální pro všechny trpělivé lidi, jež dokáží být při výchově psa důslední a chápaví. Bude to Váš neúnavný kamarád. Je to vysoce inteligentní pes, který je výborným domácím společníkem. Hodí se do městského bytu i do rodinného domu, cítí se dobře v každé situaci, jestliže je nablízku jeho pán. Miluje děti i svou rodinu a cítí se šťastný, když může být její součástí. Proto není psem vhodným do kotce (trvale). Jediná věc, která zlomí jeho povahu, je ztráta přízně a pozornosti majitele. Svou inteligenci a obratnost využívá jako pracovní a sportovní pes. Uplatňuje se u policie (drogy, záchranář, obranář), na soutěžích (stopování, myslivost, zkoušky poslušnosti, agility, obrana), na výstavách, ale i jako domácí mazel. Amstaf, tak patří bez pochyby k nejvšestrannějším plemenům na světě. Vždy je třeba brát zřetel na to, že mezi přednosti plemene patří mj. i velká síla a staford se tím pádem může stát i nebezpečnou zbraní v rukách nezodpovědného jedince, jenž si pořizuje tuto rasu z touhy po „vyniknutí“ či uspokojení vlastního ega apod. Naštěstí (a je to i statisticky dokázáno) jsou útoky staforda na lidi pouhou výjimkou a vždy jsou zaviněny vlivem a působením špatné výchovy ze strany majitele psa. Je podstatné říct, že bojová plemena psů neexistují, existují pouze nebezpeční nebo agresivní psi napříč všemi plemeny a jejich nezodpovědní majitelé. Termín bojová plemena je mýtus, v polovině 19. století byly psí zápasy zakázány. Každý pes bez ohledu na rasovou příslušnost by měl mít alespoň základní poslušnost.

Staford je krátkosrsté psí plemeno, které nevyžaduje příliš důkladnou péči o srst.

Optimální je jednou týdně pročesat srst gumovým kartáčem. Psovi to prospěje, protože se zbaví odumřelých chloupků. Navíc je mu to příjemné, a proto upevníte pouto s Vaším čtyřnohým kamarádem.
 Pokud je pes dostatečně aktivní, tzn. často s ním chodíte na procházky, aportujete aj., pak péče o drápky odpadá. Pes si je zbrousí přirozenou cestou. Pokud ne, je dobré koupit kvalitní kleště se zarážkou proti střihnutí do prokrvené části nehtu a cca jednou za 3 týdny drápky ostříhat. Uši stačí jednou za čas vytřít obyčejnou vatou (vatovými tamponky), není potřeba používat speciální přípravky, chemii. Na zuby je vynikající buvolí kost z kůže nebo hovězí kost (nikoli kuřecí, zejména vařené se mohou štěpit a mohou způsobit úhyn zvířete).

Při výchově je potřeba být důsledný, ale vyhnout se fyzickým trestům, které se u AST (u většiny psů) míjí účinkem.

Psa můžete motivovat pamlskem a pochvalou. Pokud jste začátečníky tohoto plemene, je dobré vyhledat odbornou pomoc v podobě kvalitního cvičiště, kde se pes naučí alespoň základní povely a se vším Vám poradí.

Pamatujte, pes není věc, kterou můžete jednoduše vyměnit nebo vyhodit! Psa si pořizujete na následujících 10 až 15 let, proto si vše (budoucnost, partner, děti, dovolená, práce, atd.) pečlivě rozmyslete a nekupujte si psa jako módní doplněk apod.

Návyky se učí stejně lehce jako zlozvyky. Od útlého věku se psovi věnujte, cvičte ho (nikoli drilem, AST není klasické služební plemeno), dobře si rozmyslete, co pes smí a co ne (např. jednou ho vezmete do postele, pak mu těžko vysvětlíte, že jeho místo je na zemi). Štěně vybírejte vždy pečlivě (jeho zdrav. stav, ale i rodičů, dominantní nebo submisivní jedinec? záleží za jakým účelem psa chcete atd.) Ideální je, chová-li chovatel jen jedno plemeno, s jednou nebo dvěma fenami. Dobrý chovatel vystavuje své psy na výstavách s úspěchem, ale vůbec to nemusejí být šampioni s titulem, dobré umístění však zaručuje, že chová standardní psy. Kupte si raději psa s PP (průkaz původu), podpoříte tak chov AST a máte zajištěný veškerý chovatelský servis. Uvědomte si, že chov jedinců s PP má velký význam, jinak by časem dané plemeno zaniklo. Chovatelství (nepíši o velkochovech a množírnách na psy) není o pohodlném vydělávání peněz. Naopak, je to spousta práce, dřiny a obětavosti. Nedoporučuji vyhledávat inzeráty typu: „Prodám štěně, rodiče mají mohutné postavy, cena  4.000 Kč.“ Ten, kdo psy prodává pod cenou, nemá pravděpodobně čisté svědomí, takoví psi nemají ani základní zdravotní vyšetření. Staford musí mít lékařské vyšetření na NCL-A (cerebelární ataxie), což je degenerativní, genetické onemocnění, které je nevyléčitelné a pes musí být utracen! Nejprve pes ztrácí koordinaci pohybu a bezdůvodně upadá, nakonec se nepostaví na nohy. Pokud dodržíte všechny tyto rady, pak minimalizujete nepříjemné okolnosti, které mohou nastat v následujících letech!

AST není na výživu nijak zvlášť náročný, pouze v období růstu, aby se správně vyvinula kostra a svalstvo.

Pokud se však chcete do budoucna vyhnout zdravotním problémům, dívat se na šťastného, dobře osvaleného a zdravého psa, doporučuji krmit superprémiovým nebo holistickým krmivem, anebo přejít na tzv. BARF stravu, což je strava syrovým masem s příměsí zeleniny, ovoce apod.
 Krmná dávka je 300g – 400 g granulí denně na dospělého psa. Ideální je rozdělit tuto dávku na dvě části, tj. ranní a večerní, abyste minimalizovali torzi (přetočení) žaludku, i když jsem se u staforda s tímto smrtelným nebezpečím nesetkal. Přetočení žaludku postihuje zejména velká a obří plemena. Je však důležité nekrmit psa, minimálně hodinu a půl, před jakoukoli aktivitou.

AST je obecně odolným a otužilým psem, který není náchylný k nemocem.

Budoucí majitel by měl znát zdravotní fond a stav obou rodičů a genetické předpoklady jejich předků, což lze poměrně snadno zjistit v rodokmenu a následně na internetu. Amstaf je aktivní plemeno, k udržení dobré fyzické i psychické kondice a zdraví je potřeba psa zaměstnat. Pozor však na přílišnou zátěž. V některých liniích, resp. u určitých jedinců, se mohou objevit kožní problémy: alergie, různé vyrážky a ekzémy.

Jako většině plemenům, i AST se nevyhnula dobová popularita, která mu paradoxně velmi uškodila,

tj. ne vždy se staford dostal do zodpovědných rukou. Byli tu rádoby chovatelé, kteří z fen udělali dojné krávy za účelem zisku. Tito „chovatelé“ navíc prodávali psy, kde komu. Pak se není čemu divit, že nějaký pes pokousal svého majitele apod. Zodpovědnost by měl mít vždy majitel, nikoli nevinný (nevychovaný, nevědoucí) pes. Když pes dostává stravu 1x týdně, jeho majitel ho bije a nerozumí významu slova socializace, pak následky bývají katastrofické. Na druhou stranu, na našem území nebyl zaznamenán jediný případ AST (s průkazem původu!), který by vážně zranil nebo dokonce zabil člověka. U psa s PP se také klade důraz na psychické vlastnosti, pokud se pes projevuje bezdůvodně agresivně, pak nemůže být uchovněn na bonitaci (chovný svod, který má své regule: mezi tyto podmínky patří účast na určitém počtu výstav na dané úrovni a různá veterinární vyšetření. Psa posuzuje rozhodčí - specialista pro plemeno podle standartu FCI. U většiny plemen se hodnotí kritéria bonitačním kódem, kde je čísly a písmeny hodnocena kvalita jednotlivých znaků exteriéru psa i povaha. Bonitaci lze absolvovat pouze 1x za život psa, rozhodnutí o chovnosti je konečné. Následně si mohu vyžádat PP na štěňata!)

Málokdo ví, že AST je velice úspěšné pracovní plemeno,

můžeme se setkat s jedinci, kteří mají složené nejtěžší zkoušky z výkonu. Amstafové působí v záchranářské, myslivecké, ale i vojenské sféře.
Největším problémem jsou nezodpovědní lidé. Ne každý má právo vlastnit toto výjimečné plemeno, to by si měl uvědomit každý chovatel, ale i majitel AST.

Při psaní tohoto článku, vedle mne leží „moji“ psi, jejich jediná starost je, aby neztratili mou přízeň. Stáli za mnou v každé situaci a toho si na AST vážím. Je to inteligentní, věrný a hrdý pes, který je připraven za majitele položit život. Miluje svou rodinu, děti a hlavně, když může být v dění jako plnohodnotný člen rodiny. 

text a foto: Michal Alijev  americanidol.cz