faraónský chrt
Faraónský pes je považován za nejstarší, nejdříve domestikované plemeno.
Důkazem jsou četné rytiny, malby a nápisy na egyptských stavbách. První rytina zobrazující tohoto psa při lovu gazely pochází ze 4. tisíciletí před Kristem a datuje se tedy do doby před I. dynastií. Tento pes vznikl křížením různých typů psovitých šelem v oblasti severní Afriky.
Faraónští chrti byli odjakživa oddanými společníky člověka, lovili pro něj zvěř a chránili jeho obydlí. Za svoji věrnost a služby byli po smrti uctíváni a mumifikováni a následně vkládáni do hrobek svých pánů. Nejznámější mumie faraónského chrta Abuwtiyuwa byla nalezena v Cheopsově pyramidě. Byl to velký oblíbenec faraóna Antefa II. (2300 let př. n. l.), a proto je jeho hrobka pečlivě vyzdobena nejen nápisy a kresbami, ale i drahocennými dary jeho pány. Njevětší jejich ochránkyní byla bohyně Hatšepsovet, což také dokládá existence sbírky dřevěných, kamenných a hliněných sošek těchto psů v jejím chrámu.
Faraónský pes je často spojován s egyptským bohem zemřelých,
mumifikace a pohřebišť Anubisem, který byl Egypťany vyobrazován jako člověk se psí hlavou nápadně se podobající dnešnímu faraónskému psu. Vítal zemřelé v podsvětí a doprovázel je na cestě k poslednímu soudu u boha Usira, který vážil srdce zemřelých na vahách spravedlnosti.
Se zánikem egyptské říše zaniká i faraónský pes, ne však natrvalo.
Velkým překvapením byl náhodný objev psa v šedesátých letech dvacátého století na ostrově Malta. Typově odpovídal nástěnným malbám v Egyptě. Jak se domníváme, postupem doby putovali faraóni spolu s Féničany právě na Maltu, která se stala jejich druhým domovem. Byli společníky maltských farmářů a dodnes jsou na Maltě využíváni k lovu králíků. Odtud také název Kelb-tal fenek, tedy maltský králičí pes, který je prohlášen za maltské národní plemeno. Dodnes je chov faraónského psa na Maltě pokračováním v pradávné tradici.
Během let se nezávisle na sobě vyvíjely rozdílné varianty této rasy: Cirneco del Etna na Sicílii, Podenco Ibicenco na Ibizi.
Vraťme se ale k šedesátým létům a znovuobjevení faraóna. A byla to právě Anglie, která provedla tento první krok.
U místních rolníků objevili tohoto psa manželé Blockovi, kteří byli na Maltě služebně. Toto plemeno je natolik uchvátilo, že se rozhodli si jeden exemplář ihned odvézt. Byl to pes Bahri of Twinley k němuž později přibyla i fena. Málokdo si ovšem dokáže představit tuto situaci, před vstupem na anglickou půdu musel každý pes projít mimo jiné půlroční karanténou, tudíž muselo být vynaloženo velké množství času, financí a trpělivosti. V Anglii jsou dodnes tito psi velice ceněni a považováni za vzácnou starožitnost. Během dalších let se faraón rozšířil i do dalších zemí Evropy.
V roce 1973 švédská chovatelk získává od Blockových první chovný pár. V roce 1974 byl již na světě první vrh z tohoto spojení kdy se narodilo šest štěňat. V zápětí se přidalo Dánsko, Finsko, Kanada a Austrálie. Do USA byl faraonský chrt importován v roce 1979.
Do České republiky dovezla první faraónské psy paní Dagmar Nebeská, která získala postupně čtyři exempláře ze Švédska, Belgie a Francie. Vznikly tak první chovatelské stanice Eben Dag a Stalagmit a po nich se pomalu začaly rodit další. V dnešní době je již v plemenné knize zapsaných 300 faraónů, z nichž již bohužel někteří odešli do psího nebe a několik jedinců bylo vyvezeno do zahraničí. Chov oživují čím dál častěji importy, hlavně z USA a severní Evropy.
Faraónský pes by měl být obecně ladným a vznešeným psem,
přátelským a oddaným. Je středně velký, elegantní a přesto silný. Je vynikajícím běžcem atletického typu, měl by být ostražitý, rychlý a mrštný jak při hře, tak při lovu, pro který má zachovaný silný pud. Na dálku loví zrakem a čichem, pro lov z blízka používá i sluch.
Je to lovecký pes střední velikosti, vážící 18-27kg, dožívající se až 16ti let, s královským chováním a vláčnými liniemi, které pokrývájí jeho hladké a pevné svalstvo. Hlava a krk musí být v rovnováze s tělem, celek vzbuzuje dojem elegance a půvabu. Jeho ostražitost, hbitost a schopnost rychle reagovat a bez námahy se pohybovat, mu dávají předpoklady k běhu za umělou návnadou. Jako chrt je na závodní dráze náruživý a zcela popustí uzdu svému temperamentu. Stavbou těla není sice předurčen k závratným rychlostem, ale žádné jiné plemeno chrtů se mu ve spolehlivosti na dráze a hlavně v chuti a radosti z běhu nevyrovná.
Faraónský pes není pes pro každého, jelikož každému nemusí vyhovovat jeho osobitá a přírodní povaha a ne každý může faraónovi dopřát ideální podmínky pro jeho spokojený život.
Pokud si pořídíte tohoto psa, měli byste mít k němu svým způsobem citlivý a klidný vztah a respektovat zvláštní povahové rysy získané jeho samostatným vývojem. Ten, kdo si jej chce pořídit, musí počítat s tím, že si domů vede svého budoucího partnera a neoddělitelného společníka. Faraón je osobnost.
Faraóni milují dlouhé procházky, běh, či jízdu na kole v přírodě. Nepohrdnou ani dostihovou nebo coursingovou dráhou.
Při prvních kontaktech s cizími lidmi může být faraónský pes zpočátku rezervovaný, to častokrát není na škodu. Při přímém kontaktu s cizí osobou často ustupuje do ústraní, což bývá chybně označováno jako plachost, ale jedná se o dědičný instinkt, který se vytvářel dlouhým vývojem plemene. Své kamarády si vybere sám a je jim pak spolehlivým a trvalým přítelem.
Vždy si ihned vytvoří vlastní názor na danou situaci a podle toho se rozhodne.
Všechny tyto vlastnosti nelze nijak potlačit nebo dokonce odstranit, jsou prostě charakteristikou faraona a dělají z něj to, to je. Velmi rád a často komunikuje. Svým blízkým dává najevo, co že to vlastně chce. Stačí sledovat jeho výraznou mimiku, postavení jeho velkých uší, pohled nebo hlasový projev. Když má radost nebo něco chce, vrtí celým svým tělem.
Faraóna musíte pochopit, má rád volnost, jak v pohybu, tak v myšlení a pokud mu ji poskytnete, budete mile překvapeni. Je nutno jeho osobnost nechat se projevit, neustále ho k něčemu motivovat a ukazovat mu nové věci a místa, aby se 
nenudil.
Faraón nemá rád chlad, sníh miluje, ale v oblečku.
Faraóna nelze běžně vychovávat a trestat. Je velmi inteligentní, musíte vědět, jak na něj. Faraón nesmí být do něčeho nucen a nesní se bít. Tímto je podlamována jeho osobnost, velmi dobře si pamatuje. Jeho výchova je především o trpělivosti a porozumění. Faraón udělá všechno sám, rád a bez přinucení svému pánu pro radost. Při větším počtu psů se navzájem předhánějí v prokazování náklonnosti.
Péče o něj není náročná,
když je potřeba, je velmi skladný, rád bude spát v posteli schoulený do klubíčka pod noční košilí a peřinou nebo ve spacáku přímo v nohách. Má krátkou jemnou srst, o kterou není třeba zvláště pečovat, není nenasytný, pokud si jej nerozmazlíte. Stačí jej krmit přiměřeně. Není cítit psím pachem a to ani, když jeho srst navlhne. Je velmi čistotný a miluje vyvýšená místa, zejména pohovku, tak aby měl přehled.
Faraónský pes je v našich klimatických podmínkách spíše honicím psem hodícím se spíše do bytu.
Faraón bude spolehlivým hlídačem, vždy dá svému pánu dopředu nahlas vědět o jakémkoliv novém zvuku, věci nebo osobě v jeho teritoriu. Faraónský pes patří mezi primitivní plemena, není nijak šlechtěný, proto netrpí závažnými genetickými poruchami. I přes to, že je toto plemeno málopočetné, do povědomí ostatních se dostává hlavně prostřednictvím výstav a nejrůznějších článků a publikací. Snad největším úspěchem této rasy byla světová výstava psů konaná v Bratislavě 2009, kdy se nejkrásnějším psem světa 2009 stal právě faraónský pes.
text: Kateřina Hrubá katysfaraun.cz
