merino

 Plemeno je středního až většího tělesného rámce s kombinovanou vlnařsko-masnou užitkovostí. Vyšlechtěno bylo cílevědomou selekcí za přispění fylogeneticky blízkých zahraničních merinových plemen. Od 19. století prošlo různými vývojovými etapami, s přechodem z jednostranné vlnařské užitkovostí, na kombinovaný užitkový typ. Hlava přiměřeně dlouhá, klínovitého vzezření s mírným obrůstem vlnou na obličejové části hlavy, temeni a čele. Vlna bílá, sortiment AB-B (23-27 mm), rouno uzavřené. Středně dlouhý krk přechází harmonicky v široké, pevné a dobře navázané plece. Hřbet rovný, široký a dlouhý. Hrudník prostorný s dobře klenutými žebry. Křížová část těla dosti široká, která přechází v mírně skloněnou záď. Končetiny silné s pevnými spěnkovými klouby. Pohlavní znaky, zejména u beranů, výrazné. Kůže po celém těle narůžovělá, nepigmentovaná.

 Jehnice lze zapouštět v pohlavní dospělosti přibližně ve dvanácti měsících věku o živé hmotnosti nad 45 kg. Mateřské vlastnosti a mléčná užitkovost dobrá. Živá hmotnost bahnic 60 - 65 kg, beranů 90-110 kg. Rohatost u obou pohlaví nežádoucí. Plemeno vhodné pro oplůtkový, ale i jiné způsoby pastvy. Větší tělesný rámec a dobrá mléčná užitkovost jsou vhodnými parametry pro užitkové křížení s masnými plemeny. Plemeni vyhovují spíše nížinné a sušší přírodní oblasti s množstvím ročních vodních srážek kolem 550 mm.

zdroj: www.schok.cz