koza mohérová - koza angorská

 Plemeno vzniklo v přední Asii. Pravděpodobný původ se odvozuje od plemene miriz. Hlavní užitkovou vlastností je produkce mohérové srsti označované jako angorská vlna. Srst má vysokou obloučkovitost, vynikající lesk - listrový, při délce okolo 30 cm, což odpovídá měsíčnímu přírůstku až 2,5 cm. Stříž se provádí 2x ročně. Rouno tvoří z 80% polopesíky, 18% podsada, 2% pesíky - mrtvé vlasy. Sortiment srsti C-DE (30-45 mm). Srst má minimální obsah vlnotuku, pokrývá celé tělo včetně břicha a končetin a na čele tvoří čupřinu. Plemeno je malého tělesného rámce, živá hmotnost koz 30-35 kg, kozlů 40-45 kg, výška v kohoutku u koz 30-45cm, kozlů 50-60 cm. Hlava je úzká a malá, s dlouhýma svislýma ušima.

 Obě pohlaví jsou rohatá, u kozlů jsou rohy spirálovitě stočené dozadu. Barva srsti koz je převážně bílá, v některých částech světa se chovají zvířata i v jiných barevných odstínech (hnědá, šedá, černá). Plemeno je polyestrické, pozdní s nízkou plodností - 105 % a náročným odchovem kůzlat, který je ovlivněn nízkou živou hmotností kůzlat při narození a malou mléčností matek 70-100 kg mléka za 5-6 měsíců.

  Plemeno je rozšířeno celosvětově, zejména v Turecku. Od roku 1849 je chováno v USA, dále v Alžírsku, Austrálii, Jižní Africe, Madagaskaru a od roku 1936 v bývalém Sovětském svazu. Od konce 90. let minulého století také v Dánsku a na Slovensku. Typově se liší například australský ráz, který je malého tělesného rámce od texaského s větším rámcem a hrubší srstí. Do ČR byla v roce 1991 dovezena embrya z Dánska. Šlechtitelská práce je obecně zaměřena na produkci kvalitního bílého mohéru, který lze dobře chemicky barvit. Nízká plodnost a mléčnost koz má z hlediska užitkovosti druhořadý význam.

zdroj: www.schok.cz