srnec obecný

Je naší nejrozšířenější původní spárkatou zvěří.

Myslivecká mluva:

• srnec, srna, srnče.

 Popis srnčí zvěře:

• zimní hustá šedohnědá srst s bílým okrouhlým obřitkem v květnu přebarvuje v krátkou světle rezavou letní srst s narudlým obřitkem.
• Krátká kelka je ukryta v srsti.
• Obřitek je zřejmě rozpoznávacím znakem jedince a zježením jeho srsti obráží vzruch, např. nepokoj, bázeň, varování. Obřitek u srny má srdčitý tvar s patrnou zástěrkou (prodloužená srst kolem svírky).
• V zimě, po shození parůžků, je dobrým rozpoznávacím znamením u srnce střapec, což je prodloužená srst na šourku kolem žíly pod břichem.
• Podzim přebarvování  - IX. - X. 
• Hmotnost zdravé dospělé srnčí zvěře se pohybuje u srnce mezi 15-25 kg, u srny 12-18 kg.

Vývoj parůžků:

• pučnice (kostěné výrůstky čelní kostí) jsou znatelné srnečkům již ve třetím měsíci jejich života (srpen) a svůj růst ukončují v říjnu, tj. po pátém měsíci jejich života.
• Po ukončení růstu pučnic zároveň vyrůstá první parožní útvar ve formě paliček, knoflíků nebo kuželíků (délka 1-2 cm, tzv. srnec paličkáč), ukončení růstu probíhá od listopadu do prosince a shazuje v únoru až březnu příštího roku.
• Další paroží mu narůstá již v podobě špiček (špičák), u dobře založených jedinců vidlák i šesterák - květen, červen, vytlouká v období od června do července a shazuje listopad až prosinec.
• Ve druhém kalendářním roce je slabý srnec již vidlákem a dobře založený srnec již šesterákem.
• Dospělý srnec vytlouká parůžky v dubnu až květnu a shazuje v říjnu až listopadu.
• Nejsilnější parůžky bývají mezi 5. až 8. rokem (genetické založeni a vliv prostředí), pak se výsady zkracují a stává se z něho zpátečník. Parůžky dospělých srnců dosahují výšky 16-30 cm, průměrně 20-24 cm.

Vývoj chrupu:

• Výměna mléčného chrupu za trvalý je ukončena asi ve 12 -14 měsících.
• celkem 32 zubů, 6 řezáků, 2 špičáky, 24 stoliček
•  Špičáky (kelce) se v horní čelisti nevyskytují (nebo jen zcela výjimečně), Věk ulovené zvěře srnčí se odhaduje podle opotřebení chrupu.

 Prostředí:

• Vhodné jsou nížiny, pahorkatiny i horské lesy, nejvíce vyhovují listnaté nebo smíšené lesy s bohatým podrostem a s možností výběru různorodé potravy. 
• Velmi ráda se zvěř paství na volných polních plochách (jetelotraviny, luskoviny,  osení apod.).  
• Je zvěří stálou, věrnou místu narození, je zvěří teritoriální.

Biologie:

• Říje začíná v polovině července a trvá asi 4 týdny. V tu dobu vyhledává srnec srnu. 
• Březost trvá 38-40 týdnů. Oplozené vajíčko se však začne vyvijet až v prosinci a do té doby hovoříme o utajené (latentní) březosti, která je pro tuto zvěř charakteristická. V létě oplozené vajíčko se prvních 4-5 měsíců nevyvíjí. Začne se vyvíjet koncem prosince. (U neoplozených srn zpravidla dochází k náhradní (pozdní) říji v listopadu. Tyto říjné srny pak pokládají pouze mladí srnci, kteří dosud neshodili parůžky. Oplozené vajíčko z náhradní říje se vyvíjí okamžitě bez latence. Avšak dle nových poznatku je toto sporné).
• Srna klade v květnu až červnu jedno až dvě srnčata (zřídka tři).
• Srnčata jsou samostatná ve věku 12 měsíců. Přebarvují v květnu až červnu, na podzim přebarvují v září.
• V zimě se srnčí zvěř sráží do větších tlup a svá stanoviště bez vyrušení neopouští. Na jaře se zimní tlupy rozpadají.

 Srnčí zvěř je naše nejrozšířenější a hospodářsky nejdůležitější spárkatá zvěř, která poskytuje vedle loveckých zážitků značnou rozmanitost trofejí (parůžků) a velké množství kvalitní zvěřiny.

foto: Václav Přibáň   zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání