jelenec běloocasý

 Pochází ze Severní Ameriky. K úspěšné aklimatizaci u nás došlo koncem 19. století (obora Královská stolice u Dobňše).

 V současné době se vyskytuje v oboře Aglaja i ve volných honitbách středočeského kraje (Dobříš, Příbram, Hofice) i když je snaha tuto zvěř chovat především v oborách. Na Moravě byl vysazen jelenec běloocasý severní roku 1985 (Fryčovice).

 Dosahuje hmotnosti 60 až 80 kg.

 Jelenec, laň, kolouch.

 V létě je žlutočervený, v zimě šedavý. Kelka je dlouhá (až30 cm), černě lemovaná, naspodu bílá. Říje probíhá od listopadu do prosince, jelenci se ozývají sykáním. Laně kladou v květnu až červnu jednoho až dva kolouchy.

• shazování - I. - II. 
• vytloukání - VII. - VIII

 Nejtypičtějším znakem paroží je obloukovité zakřivení lodyh dopředu, přičemž výsady vyrůstají z takto vytvořeného oblouku vzhůru (košíkovitý tvar).

Stáří lze určit u živé zvěře podle:

• celkového vzhledu a drženI těla,
• mladá zvěř je štíhlá, hlava úzká, krk protáhlý,
• stará zvěř je zavalitější, má hranatý trup, hlavu má tvaru tupého klínu, krk krátký a silný.

 Odhad věku ulovené zvěře lze určit podle úbrusu stoliček dolní čelisti, případně úbrusu řezáků a jejich úhlu postavení vůči ose čelisti.

Zvěřina jelence je velmi jemná a chutná.

zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání