liška obecná

 Má velmi proměnlivé zbarveni, nejčastěji je rezavě červená se stříbrným nádechem.

• Konec oháňky zvaný kvítek je bílý a nad kořenem oháňky je umístěna pachová žláza tzv. fialka.
• Další pachové žlázy jsou na polštářcích tlapek a u řitního otvoru.

Hmotnost lišek se pohybuje v průměru okolo 7-9 kg, někdy však dosahuji hmotnosti až 12 kg. Je nejpočetnější psovitou šelmou s výskytem po celém území ČR. Vyhrabává nory a využívá různé přírodní skrýše.  

• Má ráda střídavé kultury lesní i polní. Proto že v nich nalézá více potravy.  
• Potravou jsou různé plody, myšovití hlodavci, plazí, drobná zvěř (zajíc, králík, bažant), domácí drůbež.
• Příležitostně požírá i mršiny a loví často zvířata poraněná a nemocná.
• Největší škody způsobuje liška v době, kdy má mladé. Její škody na drobné zvěři jsou však často přeceňovány.
• Loví většinou v noci.

Kaňkování (pálení) probíhá v lednu a únoru, v té době odkapává z vnějšího pohlavního orgánu přezky v drobných kapičkách barva.

• Březost trvá 50 - 52 dni. V dubnu až květnu vrhá v brlohu (noře) 3 až 6 a i více nevidomých liščat, která prohlédnou za 2 týdny.
• O mláďata se starají oba rodiče.

Myslivecký význam liščí zvěře je i v jejím prospívání  hubením myšovitých hlodavců a v přiměřené míře plní v honitbě úkoly zdravotní policie. K tomu přistupuje i hodnota její kožešiny.

Je však hlavním přírodním zdrojem a přenašečem vztekliny a prašiviny. O příslovečné bystrosti a vynalézavosti lišek svědčí i to, že pres její usilovné pronásledováni a lov je v našich honitbách stále na značných početních stavech.

foto: Václav Přibáň  zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání