tetřívek obecný

 Je menší než tetřev hlušec, kohoutek má černé zbarvení s modravým leskem a přes křídla se táhne dvojitý bělavý pruh. Slepice je rezavohnědá s tmavším páskováním.

 Hmotnost dospělých kohoutků se pohybuje mezi 1,2-2 kg, u slepiček kolem 1 kg.

 Tatrč kohoutka je tvořena 18 pery, nazývá se lyra, přičemž 4 krajní pera na každé straně se stáčejí v srpky. Podle zatočení srpků se určuje stáří kohoutků, s postupujícím věkem se prodlužují a výrazně zahýbají.

 Tetřívek je zvěří rozptýlených lesních porostů. Má rád bažinaté lesní louky a zejména okraje listnatých porostů prostoupené vřesovišti, rašeliništi i poli. Je zvěři polygamní žijící v malých hejnech. Staří kohouti jsou samotářští a velmi rádi se toulají.

 Potrava je jak rostlinná (semena, bobule, jehnědy bříz, lísek, borůvky. brusinky), tak živočišná (hmyz, plži apod. - hlavně v mládí).

 Na rozdíl od tetřeva toká tetřívek hromadně a na zemi (duben až polovina května).

•  Při toku se ozývají nejprve ostrým zaškrtnutím, pak pšoukáním a bubláním.  
• Hierarchie na tokaništi: nejsilnější kohoutek obsadí střed tokaniště; slepičky dávají přednost silnějším kohoutkům.
• Kohoutek ošlapuje v průměru 3-6 slepiček.
• Slepička snáší do mělkého hnízda na zemi 6-12 vajec. Inkubace trvá 25 - 28 dni.
• Po vylíhnutí žijí kuřata s matkou v rodinném hejnku až do podzimu.

zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání