Felinoterapie je nejméně známým oborem,

 v ČR se jí organizovaně zabývá Nezávislý chovatelský klub, sdružuje dobrovolníky, chovatele v oblasti návštěvní služby. NCHK v roce 2001 vydal plemennou knihu koček a zkušební řády pro metodu návštěvní terapeutickou službu v týmech. Felinoterapii se věnují i nezávislí chovatelé, vzhledem k tomu, že v ČR není příliš rozšířenou metodou práce se zvířaty, ustálily se pouze tři základní metody, kterých mohou využít pracující týmy.

Všechny metody mají charakter Animal-Assisted-Activities,

AAA, poskytují příležitost pro motivační, výchovný, odpočinkový nebo terapeutický prospěch zaměřený na zvýšení kvality života klienta, odehrávají se v různých terapeutických prostředích a jsou vedeny speciálně vyškoleným profesionálním odborníkem nebo dobrovolníkem za účasti zvířat.

Jedna z metod jenávštěvní služba, kde je charakterizována kontaktem,

osobní zkušeností klienta s kočkou, na klíně, v náruči či na blízké podložce. Nelze preferovat určité plemeno ušlechtilých koček, zvíře pro tuto činnost musí být komunikativní, dostatečně klidné i hravé, musí mít absolutní důvěru.

Další metoda pomáhá budovat pozitivní vztah ke zvířatům.

Je to hraní pohádek se živými zvířaty, je určena zdravým i mentálně a fyzicky handicapovaným dětem. Kromě koček se při hře využívají i jiná zvířata, morčata, králíci. Scénář si tvoří terapeuti sami, využívají různých rytmických říkanek a lidových písniček, tím se snaží aktivně zapojit do hry děti z řad diváků. Zvířata zde mají spíše statické role.

Třetí metoda felinoterapie je dočasné umístění kočky v cílovém zařízení,

je založena na individuálním přístupu felinoterapeutického týmu ke klientovi, je vybrána lékařem jako vhodná doplňková metoda léčby, k potlačení agresivity, zklidnění a navazování komunikace u duševně nemocných.

Ve vztahu ke starým lidem v ústavních zařízeních má felinoterapie velkou budoucnost.

Kočka nevyžaduje soustavnou pozornost jako pes, péče o ni je nenáročná, výhody lze využít přímo v zařízeních. Kočka je komunikativnější a vyrovnanější než pes. Výhodou koček je jejich nezávislost a zároveň schopnost vytvořit si k člověku intenzivní citovou vazbu a komunikovat s ním.

Nevýhodou při návštěvních programech může být vazba kočky na svůj domov, kde si je jistá. Kočka se přizpůsobuje denním rytmům.

Během návštěvních programů kočky seniorům, působí na ně prostřednictvím dotyků, čímž rozvíjejí jejich hmat, zrak a sluch. Často prohřívají ruce, dotyk se srstí přináší hmatové stimuly a příjemné prožitky. Přítomná zvířata evokují u seniorů vzpomínky, vzpomínají na hezké a veselé zážitky, kde dochází ke stimulaci paměťových funkcí.

text:Gabriela Brožová