1 maltézský psík

MALTÉZSKÝ PSÍK  F.C.I.-Standard č. 65 / 06.04.1998 / GB

( Maltese)

Oblast původu: oblast centrálního Středozemí

Patronace: Itálie

Datum publikace originálního platného standardu: 27.11.1989

Použití: společenský pes

Zařazení podle f.c.i.:  Skupina  - 9 - společenská plemena - Sekce - 1     - bišonci a příbuzná plemena

                                                                              Bez zkoušky z výkonu.

Krátké historické shrnutí: Jeho jméno neznačí, že pochází z ostrova Malta, protože přídavné jméno „Maltese“ pochází ze semitského slova „malat“, které znamená útočiště nebo přístav. Tento semitský kořen se objevuje v celé řadě jmen přímořských míst; např. ve jménu adriatického ostrova Méléda, sicilského města Melita a také ostrova Malta. Předkové tohoto malého psíka žili v přístavech a přímořským městech středního Středomoří, kde lovili myši a krysy, které se nacházely ve velkém množství v přístavních skladištích a podpalubí lodí. V seznamu psů známých v jeho době Aristoteles (384-322 př. Kr.) zmiňuje plemeno malých psů, kterým připisuje latinské jméno „canes melitenses“. Tento pes byl znám ve starověkém Římě, jako oblíbený společník vdaných žen byl oslavován Strabonem, latinským básníkem 1. století n.l. Obrazy maltézských psíků od mnoha renesančních malířů ukazují tohoto malého psíka v salónech po boku nejkrásnějších žen své doby.

• Celkový vzhled: malé velikosti, delšího těla. Tělo je pokryto velmi dlouhou bílou srstí. Velmi elegantní s hrdým a ušlechtilým nesením hlavy.
• Důležité poměry: délka těla přesahuje o asi 38 % výšku v kohoutku. Délka hlavy je rovna 6/11 výšky v kohoutku.
• Povaha / temperament: živý, oddaný, velmi učenlivý a velmi inteligentní.
• Hlava: její délka je rovna 6/11 výšky v kohoutku. Je dosti široká, šířka mírně přesahuje polovinu délky.
  • Mozkovna, Lebka: lebka je mírně delší než tlama, šířka obou jařmových oblouků (bizygomatická šířka) je rovna délce lebky a tím větší než polovina délky hlavy. V předozadním směru je velmi mírně vejčitá (ovoidní); horní část lebky je plochá, s velmi málo vyjádřeným týlním hrbolem; hrbolky čelní kosti a nadočnicové oblouky jsou dobře vyvinuté;  čelní vráska je tak málo vyjádřená, že je neviditelná, postranní části lebky jsou poněkud konvexní.
  • Stop: přechod mezi čelem a nosním hřbetem velmi silně vyznačen, tvoří úhel 90°.
  • Obličejová část:
    • Nosní houba: v prodloužení nosního hřbetu, při pohledu z profilu je její přední část vertikální.  Objemná, s otevřenými nozdrami, zaoblená a zcela černá.
    • Tlama: délka tlamy je rovna 4/11 délky hlavy; to je tedy o něco méně než polovina. Podočnicová oblast je dobře vytvarovaná. Její hloubka je o dobrých 20 % menší než její délka. Postranní části tlamy jsou rovnoběžné, ale tlama v pohledu zpředu nesmí mít čtvercový vzhled, protože její přední spodní část přechází obloukem do bočních částí. Nosní hřbet je rovný, s dobře vyznačenou rýhou ve střední části.
    • Pysky: při pohledu zpředu mají horní pysky, v místě spojení, tvar velmi otevřeného oblouku. Jsou málo vyvinuté do hloubky a jejich spojení není viditelné. Horní pysky jsou perfektně přizpůsobeny dolním pyskům tak, že spodní profil tlamy je určen spodní čelistí. Okraje pysků jsou zcela černé.
    • Čelisti: normálně vyvinuté a lehkého vzhledu, perfektně navzájem přizpůsobené. Spodní čelist, mající rovné větve, není ve své přední části ani vystupující ani ustupující.
    • Zuby: zubní oblouky jsou vzájemně zcela přizpůsobené a skus nůžkový. Zuby jsou bílé, dobře vyvinuté a skus úplný.
    • Oči: otevřené, živého a pozorného výrazu, větší než by se dalo očekávat, tvaru spíše kulatého. Oční víčka jsou v těsném kontaktu s oční bulvou, která není nikdy hluboko zasazená, ale spíše v úrovni hlavy, jen mírně vystupující. Oči jsou posazeny ve stejné, téměř frontální rovině. Při pohledu zpředu nesmí být viditelné bělmo, oči mají tmavě okrovou barvu, okraje očí jsou černé.
    • Uši: téměř trojúhleníkového tvaru, jejich šířka je asi 1/3 jejich délky. Jsou nasazeny vysoko nad jařmovými oblouky, svěšené v blízkosti postranních částí lebky; se slabým vztyčením.
• Krk: ačkoliv je pokryt bohatou srstí, je jasně vyznačen zátylek. Horní profil je klenutý. Délka krku je zhruba polovinou výšky v kohoutku. Je nesen vztyčeně a nevykazuje žádnou uvolněnou kůži (lalok).
• Trup: délka hřbetu od hrbolku ramene po hrbolek pánevní je o 38 % větší než výška v kohoutku.
  • Hřbetní linie: rovná až k nasazení ocasu.
  • Kohoutek: mírně zvednutý nad hřbetní linii.
  • Hřbet: jeho délka je přibližně 65 % výšky v kohoutku.
  • Záď: v prodloužení hřbetní-bederní linie je záď velmi široká a dlouhá, její sklon je 10° pod horizontální linii.
  • Hrudník: prostorný, dosahuje pod úroveň loktů, s nepříliš vyklenutými žebry. Obvod hrudníku je o 2/3 větší než výška v kohoutku. Sternální oblast je velmi dlouhá.
• Ocas: nasazený v úrovni zádě, silný u kořene a tenký na špičce. Jeho délka odpovídá zhruba 60 % výšky v kohoutku. Vytváří jeden velký oblouk, jehož konec leží mezi kyčlemi a dotýká se zádě. Ocas stočený k jedné straně těla je tolerován.
• Končetiny:
  • Hrudní končetiny: přiléhají dobře k tělu, stojí rovně a rovnoběžně.
  • Rameno: jeho délka odpovídá 1/3 výšky v kohoutku a sklon pod horizontálu je 60° až 65°. Vzhledem ke střední rovině těla téměř kolmé.
  • Nadloktí: delší než rameno, měří 40 až 45 % výšky v kohoutku, sklon pod horizontálu je 70°. Dobře přiléhající k tělu v horních 2/3, v podélném směru je téměř rovnoběžné se střední rovinou těla.
  • Lokty: rovnoběžné se střední rovinou těla.
  • Předloktí: suché, s málo viditelnými svaly, ale s dosti robustními kostmi s ohledem na velikost plemene.
  • Zápěstní kloub: ve vertikální linii předloktí, pohyblivý; neměl by být uzlovitý; je pokryt jemnou kůží.
  • Nadprstí: má stejnou charakteristiku jako zápěstí, a protože je krátké, je vertikální.
  • Tlapky: kulaté, uzavřené a klenuté prsty; polštářky tlapek a prstů mají být černé, drápky mají být také černé nebo alespoň tmavé.
  • Pánevní končetiny: mohutných kostí; paralelní a při pohledu zezadu kolmé od hrbolku sedací kosti až k podložce.
  • Stehno: silně osvalené, zadní okraj je konvexní. Rovnoběžné se střední rovinou těla, ve směru dolů a dopředu poněkud šikmé vzhledem k vertikále. Jeho délka je téměř 40 % výšky v kohoutku a jeho šířka je o trochu menší než jeho délka.
  • Bérec: se sotva viditelnou rýhou mezi šlachou a kostí; sklon pod horizontálu je 55°. Je mírně delší než stehno.
  • Hlezenní kloub: přední zaúhlení hlezna je 140°.
  • Nárt: vzdálenost od podložky k hleznu je o málo větší než 1/3 výšky v kohoutku. Jeho délka odpovídá výšce hlezna. Je zcela kolmý (k podložce).
  • Zadní tlapka: kulatá jako přední tlapka, ostatní charakteristiky jsou také shodné.
• Pohyb: vyrovnaný, dobře pokrývající plochu, volný, s krátkými a velmi rychlými kroky v klusu.
• Kůže: dobře přiléhající ke všem částem těla, pigmentovaná černými skvrnami a skvrnami barvy vínově červené, zvláště na hřbetě. Okraje očních víček, třetích víček a pysků jsou černé.
• Osrstění:
  • Srst: hustá, zářivá, lesklá, těžce spadající, hedvábné struktury, velmi dlouhá po celém těle, po celé délce rovná bez stop vln či kadeří. Na trupu má být delší než je výška v kohoutku a spadat k zemi jako pláštěnka, těsně přiléhající k trupu bez otevírání a bez vytváření chomáčů nebo vln. Chomáče nebo vlny jsou přijatelné na hrudních končetinách od lokte po tlapky a na pánevních končetinách, od kolene k tlapkám. Nemá podsadu. Na hlavě je srst velmi dlouhá, jak v obličejové části, kde se prolíná s vousy, tak na lebce, kde se případně prolíná se srstí pokrývající uši. Na ocasu spadá srst k jedné straně těla, tj. na bok a stehno, a je takové délky, aby dosáhla k hleznu.
  • Barva: čistě bílá, povolen je nádech bledé slonoviny. Stopy bledě oranžové jsou tolerovány, ale nežádoucí a považovány za nedostatek.
• Výška v kohoutku:  
  • Psi         21 až 25 cm.
  • Feny     20 až 23 cm.
• Hmotnost:                         3 až 4 kg
• Vady: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
  • oboustranný strabismus (šilhavost)
  • délka těla přesahující 43 % výšky v kohoutku.
• Závažné vady:
  • římský nos.
  • výrazný předkus, pokud ruší vnější vzhled tlamy.
  • velikost psů nad 26 cm nebo pod 19 cm.
  • velikost fen nad 25 a pod 18 cm.
• Vyřazující vady:
  • výrazná divergence nebo konvergence ploch hlavy.
  • úplná depigmentace nosní houby nebo nosní houba jiné barvy než černé.
  • podkus (dolní čelist kratší než horní).
  • skvrna na rohovce.
  • úplná depigmentace očních víček.
  • chybějící ocas, zkrácený ocas, ať už přirozeně nebo uměle.
  • kadeřavá srst.
  • jakákoliv jiná barva než bílá, s výjimkou bledé slonoviny.
  • skvrny jiných barev, bez ohledu na jejich velikost.

Pozn.: Psi (samci) musím mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata plně sestouplá v šourku.