achatiny

Achatina, neboli česky oblovka, je druh šneka

pocházející z tropů afrického kontinentu. Některé druhy rodu Achatina (a podrodu Archachatina) dorůstají na naše poměry opravdu gigantických rozměrů a v současné době se stále více začíná rozšiřovat i jejich chov v zajetí jakožto domácích mazlíčků.

 Šneci mají tělo rozděleno na hlavu, nohu a útrobní vak s vnitřními orgány.

Pokožka útrobního vaku má schopnost vylučovat sloučeniny vápníku, které na povrchu vytvářejí ulitu. Ulita je tvořena několika závity, které se obtáčejí okolo středového "sloupku" zvaného columella. Vrchol (apex) ulity je u Achatin špičatý (u podrodu Archachatina je tupý), a spolu s columellou a obústím (vnitrní část vchodu do ulity) jsou rozeznávacími znaky při určování konkrétního druhu achatiny.

 Díky cívkovému svalu dokáže šnek zatahovat a vytahovat nohu ven z ulity. Na noze jsou žlázy, ve kterých se tvoří sliz, který jim jednak pomáhá v pohybu a jednak chrání tělo šneka. Dýchání šneků zajišťují plíce, které jsou pak hemolymfou rozváděny do celého těla šneka. V ústním otvoru mají achatiny tzv. radulu, na které je velké množství malinkých zubů, díky kterým šneci přijímají potravu. Tu "nekoušou" ale pomocí raduly ji "strouhají".

 Šneci rodu Achatina jsou velmi nenároční na chov.

 Pro ubytování oblovek je nejvhodnější skleněné nebo plastové terárium, jako podklad lze použít vlhký lignocel (kokosové vlákno) nebo rašelinu, přičemž výška substrátu by měla být cca 10 cm. Substrát by nikdy neměl vyschnout - udržujeme jej neustále vlhký, ale ne přemokřený.

 Pro šneky je velmi důležitá vlhkost vzduchu

- ta by se měla pohybovat okolo 80%. Udržujeme ji pravidelným rosením. Stejně důležitá jako vlhkost je teplota. Některé druhy mohou prospívat i při pokojové teplotě, ale teplota okolí 28°C je ideální. 

 Afričtí šneci se nezimují, jsou aktivní po celý rok, proto i přes zimu dotápíme na stejnou teplotu jako v létě.

 Do ubikace je vhodné umístit misku s vodou. Šneci sice jsou schopni vystačit si na pití s kapičkami vody na stěnách terária, ale někteří chodí pít i z misky. Navíc většina šneků se ráda koupe. Miska je ideální plochá jen s nízkou hladinou, u hlubších misek pak vložte do misky kamínky, aby se zejména menší šneci neutopili.

 Nejběžnější krmení je salát, okurky, listy z kedluben.

Šneci ale nepohrdnou ani jiným druhy zeleniny a ovoce, piškoty, psí suchary, vařené těstoviny, vejce. Velmi důležitý je pro šneky zdroj vápníku. Ideální jé sépiová kost, kterou zavěsíte na stěnu terária, dají se ale použít i velmi jemně mleté vaječné skořápky. Zdroj vápníku by měl být k dispozici neustále, pokud šneci několik dní nemají zdroj vápníku, začnou si ubrušovat vlastní ulitu.

 Achatiny jsou hermafroditi a mají tedy jak samčí, tak samičí pohlavní orgány.

Při páření se šnekům po stranách "hlavy" vytáhne penis, a dva šneci se vzájemně spojí. Šneci v tomto spojení zůstávají několik hodin. Oba jedinci z páru pak nakladou na dno ubikace vajíčka, připomínající vzhledem i velikostí antiperle. Těch může být dle chovaného druhu od šesti do pětiset ks. (Podrod Archachatina klade jen 2-10 velkých vajíček - vajíčka mohou mít až 2 cm a jsou oválná). Šneci mohou klást oplodněná vajíčka i několik měsíců po páření a stávají se případy, kdy kladou vajíčka i šneci chovaní o samotě. Většinou v dobrých podmínkách mají šneci cca 4 snůšky za rok. 
Jedinou výjimkou mezi achatinami je druh Achatina iredalei, který je živorodý.

 Mláďata se dle druhu líhnou cca za 2-3 týdny po nakladení. První den až dva zůstávají zahrabáni v substrátu, poté vylezou na povrch. Od vylíhnutí se živí stejným krmivem jako dospělci. 

 Vzhledem k obrovskému množství mláďat

je často nutné nechtěné potomstvo likvidovat. (Jeden pár šneků může vyprodukovat za rok i několik tisíc mláďat). Proto pokud o mladé šneky nestojíte, je třeba jednou za čas zkontrolovat box (vajíčka jsou většinou nakladena až na dně - při zvednutí boxu jsou vidět). Nechtěná vajíčka lze rozmačkat, přelít vařící vodou nebo jinak zničit. Případně se lze domluvit s některým teraristou na odběru mladých - achatiny se používají také jako krmná zvířata například pro scinky.

Nejčastěji chované druhy v zajetí Rod Achatina

Achatina achatina - Oblovka velká

• Největší druh šneka na světě. Ulita může dorůstat až 30 cm, ale obvyklá velikost je 15-20 cm. Klasická A. achatina má žlutooranžovou ulitu s tmavými hnědými pruhy. Apex ulity bývá často načervenalý až červený (ale není u všech jedinců). Columella a patrová část obústí je vždy červená či červenohnědá. Výrazným rozpoznávacím znakem jsou dva vystouplé pruhy na konci nohy, které tvoří jakési "véčko". Podobně tvarovanou zadní část nohy má jako jediná z rodu Achatina. Tyto znaky se pak vyskytují pouze u podrodu Archachatina.
• Tento druh se v zajetí špatně rozmnožuje a oproti ostatním druhům má vyšší nároky na teplo a vlhko. V případě, že šnek nemá dostatek tepla a vlhkosti, rozmnožovat se nebude.

Achatina fulica - Oblovka žravá
• Oblovka žravá je u nás asi nejběžněji chovaný druh v zajetí. Ulita dospělého šneka může v extrémních případech dosahovat až 20 cm a tvoří ji 7-9 závitů. Většinou však mívají dospělí jedinci do 14 cm. Barva ulity může být různá - nedospělá zvířata mívají na ulitě tmavé flíčky, v dospělosti je pak ulita hnědá v různých odstínech od červené až do zelené. Barva nohy bývá béžově hnědá s tmavším hřbetním pruhem. Existují i formy s albionitickou žlutou ulitou (A. fulica rodatzi), nebo s albionitickou nohou (White Jades). Apex (vrchol ulity) je bílý, columella a obústí ulity jsou bílé, mohou mít nádech do modra, ale nikdy nejsou narůžovělé či dokonce červené.

Achatina reticulata - Oblovka síťkovaná
• Oblovka síťkovaná je 2. největší šnek světa. Může dorůstat až 20 cm (většinou však 12-16). Jejich ulita si i v dospělosti zachovává tmavé flíčky a pruhy na světlém podkladu. Noha je krémová až žlutá s hnědou hlavou a tmavým hřbetním pruhem. Mladí jedinci jsou si hodně podobní s druhem A. albopicta, na rozdíl od nich, ale dorůstají mnohem větších rozměrů ale hlavně - obústí, columella a apex ulity jsou vždy bílé (u A. albopicta jsou růžové až červené).

Achatina albopicta
• Tento druh oblovky je o něco menší než podobný druh A. reticulata. Jejich ulita dosahuje 7-12 cm (v extrémních případech může dorůst 17 cm). Ulita má tmavé skvrny na světlém béžovém podkladu. Nejdůležitějším rozpoznávacím znakem je růžový až červený vrchol ulity a stejně zbarvené obústí a columella. Také noha šneka je mnohem světlejší než u druhu A. reticulata.

Achatina immaculata
• Jeden z menších druhů oblovek. Maximální velikost ulity je okolo 12 cm, ale většina šneků se pohybuje od 8 do 10 cm. Achatina immaculata mívá hnědou ulitu se světleji hnědými pruhy. Tento druh je hodně náchylný na poškození horní vrstvy ulity a naprostá většina jedinců s věkem začíná působit odřeně. Poškozená místa ztrácejí barvu a můžou být až bílá. Noha šneka je béžověhnědá, o něco světlejší než u druhu A. fulica.

Achatina iredalei
• Tento druh Achatiny je drobnější, ulita v dospělosti mívá okolo sedmi centimetrů a na rozdíl od většiny ostatních druhů jsou velmi světlí - ulita je krémová až žlutá, někdy se mohou na ulitě vyskytovat i tmavší žluté až oranžové pruhy. Jako jediný druh z rodu Achatina nekladou A. iredalei vajíčka, ale mláďata se z vajíček líhnou již v ulitě dospělého jedince a ten pak klade již vylíhnutá, asi půl centimetru velká mláďata.

Podrod Archachatina

Archachatina marginata ovum

• Tento druh dorůstá velkých rozměrů - dospělci mívají běžně 12-14 cm. Ulita je béžověžlutá s tmavými pruhy. Apex ulity, columella a obústí bývají oranžové. Stejně jako všechny Archachatiny má i Archachatina marginata vystouplé "véčko" na zadní části nohy.

Archachatina degneri
• Archachatina degneri může dorůst až 12 cm, ale obvyklá velikost je jen okolo 8-9 cm. Základní barva ulity je žlutohnědá a ulita je poseta nepravidelnými červenohnědými pruhy. Obústí a columella jsou růžové až tmavě vínově červené, kolem okraje obústí je pak tenký našedlý proužek. Noha bývá nejčastěji světle zbarvená.

Zajímavosti

• Achatina achatina je největší šnek na světě. Jeho ulita může na délku dorůst až 30 centimetrů!
• Achatina fulica byla zavlečena do volné přírody některých mimo afrických států. Například na pobřeží jižních států USA jsou tito šneci považováni za pohromu, neboť se dokázali aklimatizovat i na studenější a sušší období a zahrabáni v zemi jsou schopni přežít i místní zimu. Spolu s jejich obrovskou rozmnožovací schopností se tak stali nebezpečným škůdcem polních plodin.
• Achatiny slouží v Africe také jako zpestření jídelníčku místním obyvatelům.
• V České republice se na chrtím závodišti při dostizích chrtů konaly mezinárodní dostihy šneků - Šnek Turf .

teat a foto: Ing. Eva Heinová  achatinaclub.wgz.cz  bebecha.wz.cz

Žrádelníček

Ananas, Avokado
Banán, Bazalka, Bezové květy, Brambora (vařená i syrová), Brokolice, Broskev
Celer, Citron krmit pouze pod dozorem, nesmí přijít do kontaktu s ulitou!, Cuketa,
Čekanka, Čočka (vařená nebo čerstvá)
Datle
Fazolky (zelené), Fíky
Hroznové víno, Hrášek (vařený nebo čerstvý), Hruška
Chléb (tvrdý, rozmočený)
Jablko, Jahoda, Jetel
Kapusta, Kedlubnové listy, Kiwi, Kopretina, Kopřiva, Kukuřice (vařená nebo čerstvá), Květák
Lilek, Limetka krmit pouze pod dozorem, nesmí přijít do kontaktu s ulitou!
Mango, Maracuja, Meloun, Meruňka, Mrkev
Nektarinka
Okurka, Ovesné vločky
Pampeliška (květ i listy), Papaja, Paprika, Polníček, Pomeranč krmit pod dozorem, nesmí přijít do kontaktu s ulitou!, Pórek
Rajče, Rucola, Rýže (vařená), Řepa
Salát (ledový i obyčejný), Sekaná (syrová!), Sladké brambory, Špenát, Švestky
Těstoviny (vařené), Třešně
Vejce (vařené), Velasky (namočené), Vojtěškové granule (namočené)
Žampion