krmení papoušků

Pšenice je krmivo obsahující bílkoviny a aminokyseliny.

Pšenice lze zkrmovat v přírodním stavu, tepelně upravovat, mačkat či šrotovat a míchat do krmných směsí. Obsah bílkovin v zrnu je 8 – 13 %. Obsah tuku je nízký (1,5 – 3 %), nachází se v něm velké množství nenasycených mastných kyselin, kyseliny olejové a linolové. Ty způsobují, že tuk snadno podléhá oxidaci, které také napomáhá kyselina fosforečná uvolněná štěpením fosfolipidů. Z vitamínů jsou v pšeničném zrnu obsaženy hlavně vitamíny skupiny B, vitamín E a v menším množství také β-karoten. Z minerálních látek je nejvíce zastoupen fosfor.

Oves obsahuje 8-14 % bílkovin, které mají vyšší biologickou hodnotu,

než u jiných obilovin.. Většinu tvoří protoplasmatické bílkoviny, které mají  vyšší obsah lyzinu, methioninu a threoninu. Zásobní bílkoviny gliadin (aléprolamin) a avenin (glutenin) jsou zastoupeny jen v malém množství. Obsah BNLV je asi 57 %, převážnou většinu tvoří škrob. Oves obsahuje také malé množství tuku (asi 5 %), který je tvořen hlavně nenasycenými mastnými kyselinami, kyselinou olejovou a linolovou. Vláknina je obsažena převážně v buňkách pluchy a plušky, které se při sklizni neodstraňují. Obsah hrubé vlákniny je nejvyšší ze všech obilovin (asi 12 %), což zhoršuje stravitelnost ovsa. Pro mladá zvířata je vhodnější oves loupaný nebo nahý. Oves nahý má jen asi 1,5 % hrubé vlákniny. Minerální látky jsou v ovsu také obsaženy ve vyšším množství, hlavně draslík a fosfor. Vápníku má oves také více než většina obilovin. Obsah vitamínů skupiny B je také vyšší než v jiných obilovinách.

Senegalské proso v klasech,

slouží k ozobu pro drobné exotické ptactvo, andulky a malé papoušky.

Proso červené má tvrdší slupku oproti ostatním odrůdám.

Vhodnější použití je pro větší druhy astrildovitých ptáků (rýžovník, zebřička, chůvička apod.) Zrno prosa obsahuje asi 10-12 % dusíkatých látek, 60-70 % BNLV, jejichž hlavní složkou je škrob, 4 % tuku a 3 % minerálních látek. Neloupaná zrna mají vyšší obsah vlákniny, asi 9,5 %. V zelené hmotě prosa se nacházejí některé hepatotoxické a fotosenzibilizující látky.

Proso zelené je pravděpodobně českou specialitou,

protože v běžně vyráběných směsích západoevropských firem se vyskytuje až v poslední době a to ještě velmi sporadicky.

Proso žluté obsahuje vyšší obsah vlákniny.

Proso žluté slouží jako glycidový komponent do krmných směsí pro astrildovité ptáky.

Lesknice je jednoletá trsnatá tráva.

Semeno lesknice se používá do krmných směsí. Vytváří atraktivní vejčité klasy dlouhé 3 - 4 cm.

Kukuřice je glycidové krmivo s vysokým obsahem lehce stravitelného škrobu.

Kukuřice je častou součástí krmných směsí. Kukuřičné zrno má ze všech obilovin nejvyšší energetickou hodnotu. Má vysoký obsah BNLV (asi 70 %) s vysokým podílem škrobu. Obsahuje také až 5 % tuku. Tuk se skládá převážně z nenasycených mastných kyselin, kyseliny linolové a olejové. V malém množství se v něm nachází také kyselina palmitová a stearová.

Kardi plody jsou nažky s velmi silným tvrdým oplodím,

proto obsah hrubé vlákniny nevyloupaných semen je velmi vysoký (asi 27 %). Obsah tuku v nažkách je 25-37 %, u vyloupaných semen je to 45-55 %. Olej obsahuje až 80 % kyseliny linolové a jen asi 0,2 % kyseliny linolenové. Obsah dusíkatých látek je 17-35 % a minerálních látek asi 2

Zrno čiroku má vysokou energetickou hodnotu,

nízký obsah dusíkatých látek (asi 10 %), tuku (asi 2,8 %) i vlákniny (asi 3 %). Semena některých odrůd mají vyšší obsah tříslovin, což způsobuje zhoršení využitelnosti potravy.

Zrno rýže má nižší obsah dusíkatých látek (asi 8-10 %),

ale ve srovnání s pšenicí obsahují bílkoviny více lyzinu. Zásobní bílkovina se nazývá oryzenin (glutenin). Neloupaná rýže obsahuje asi 60-70 % BNLV, z nichž většinu představuje škrob, asi 10 % hrubé vlákniny, 2,5 % tuku, 5 % minerálních látek a vitamíny skupiny B. Při loupání se odstraní obaly a aleuronová vrstva. Oloupáním klesne obsah vlákniny pod 1 %, spolu s vlákninou se ale odstraní také komplex vitamínů B, většina tuku a minerálních látek, které jsou obsaženy v těchto vrstvách.

Plod pohanky obsahuje asi 11 % dusíkatých látek.

Asi polovinu bílkovin tvoří albuminy. BNLV tvoří asi 52 %, většinu představuje škrob, ale ve větší míře jsou zastoupeny také některé organické kyseliny, kyselina citrónová, jablečná a šťavelová. Obsah hrubé vlákniny je asi 11,5 %, tuku 2,7 % a minerálních látek 2,5 %. Z vitamínů se v pohance ve větším množství nachází niacin.

Luštěniny mají vysoký obsah dusíkatých látek (asi 20 – 35%).

Biologická hodnota bílkovin je ve srovnání s obilovinami vyšší, na rozdíl od obilovin obsahují vyšší množství lyzinu, ale méně sirných aminokyselin. Obsah tuku je nižší než v obilovinách (asi 1,5 %), výjimku tvoří sója, která obsahuje až 20 % tuku. Ten se získává pro potravinářské účely, proto se sója řadí také mezi olejniny. Obsah sacharidů je asi 50 %, většinu představuje škrob. Obsah hrubé vlákniny je poměrně nízký (5-7%). Minerální látky se v luštěninách nacházejí ve větším množství než v obilovinách, z makroprvků je nejvíce zastoupen draslík, fosfor a vápník, také poměr mezi vápníkem a fosforem je příznivější než u obilovin (Ca: P = 1 : 3-4). Z mikroprvků jsou ve větší míře zastoupeny železo, zinek a mangan. Z vitamínů jsou nejvíce zastoupeny vitamíny skupiny B a ve velmi malém množství se vyskytují také vitaminy C, D a b-karoten.

Semena slunečnice obsahují 30-45 % tuku,

i obsah dusíkatých látek je poměrně vysoký (16-20 %). Semena mají dřevnatou slupku, díky které mají také vysoký obsah hrubé vlákniny (asi 24 %). Obsah BNLV je nízký (jen 7-10 %). Obsah minerálních látek je 2-3 %, nejvíce jsou zastoupeny fosfor, draslík a hořčík, vápníku je málo.

Dýňová semena jsou dobrým zdrojem proteinů a minerálů,

zejména železa, zinku, manganu, hořčíku a draslíku. Dodávají polynenasycené mastné kyseliny (včetně omega 3 a omega 6 mastných kyselin).

Namíchaná směs pro papoušky

obsahuje slunečnice, kardi, čirok, oves, oves nahý,  proso, lesknice, pady rýže, pšenice, pohanka, kukuřice, dýňová semínka.

Naklíčené zrniny, jako výborný zdroj vitamínů

se mi osvědčilo podávat jednou týdně naklíčená semena.  Je to dobrý způsob zajištění dostatku vitamínů. V obchodech se dá koupit např. naklíčená pšenice, čočka, vojtěška, sója apod. Moji ptáci nejvíce milují naklíčenou pšenici, oves, mungo cizrnu, kukuřici, kardi, pohanku. Vše se dá dobře naklíčit, ale pozor na plíseň!

 Chcete-li začít dávat naklíčené zrní, je důležité začít s tím opatrně. Ptáci si musí na nový druh krmiva nejdříve zvyknout. Nedávejte jim ho také příliš mnoho, mohlo by to vést k trávicím problémům a k průjmu.

• Ke klíčení se hodí téměř všechna neloupaná semena a zrniny. Kromě již zmíněných druhů můžete naklíčit také neloupaná slunečnicová semínka nebo proso. Loupaná semena by se neměla nechat klíčit, protože rychleji plesniví.
• A jak nejlépe naklíčit semena? Je to jednoduché. Vybraná semena dobře propláchneme a necháme asi 6-8 hodin (ne déle) ponořená ve vodě. Potom je vyndáme, znovu důkladně promyjeme a vložíme do sítka z umělé hmoty nejlépe však z nerezu. Sítko vložte do nějaké nádoby a přikryjte pokličkou, aby se na semena neprášilo. Nechte semena 1-2 dny v nádobě, dokud nezačnou klíčit. Občas je vyndejte a znovu propláchněte, aby zůstala vlhká. Pak už je můžete podávat. Neustále ale kontrolujte, jestli se na nich nezačala tvořit plíseň (proto je lepší nechat je v nádobě co možná nejkratší dobu). Nejvíce vitamínů je v semenech, když jsou klíčky jen docela krátké (asi 1-2 mm).  Když už se stane, že se plíseň vytvoří, musíte všechno (!!!) vyhodit. Plíseň má totiž dlouhá vlákna, která nemusí být vždy viditelná.
• Naklíčené krmivo nikdy dlouho neskladujte, nemá cenu si klíčit semena do zásoby. Také zvířatům dejte jen tolik, kolik hned spotřebují, zbytek zlikvidujte. Hygiena je pro zdravý chov nesmírně důležitá.
• Nespotřebované naklíčené zrní můžete zasadit do květináče s trochou zeminy a vypěstovat svým zvířátkům vlastní zdroj zeleného krmiva.

Důležitá je zelenina a ovoce.

Podáváme je 40% - 50% krmné dávky. Z ovoce můžeme dávat jablka,  hrušky,  kiwi, banán, citrusové ovoce,  granátové jablko, švestky. Ze zeleniny dáváme paprika,  červená řepa,  mrkev,  petržel,  celer,  brokolice. Do směsi ještě přidáváme vařenou soju, hrách, cizrnu, kukuřici, rýži a granule pro papoušky.

text: Čerpáno z lit. Milana Vašíčka, Roman Strouhal - papouskov.cz