maltézský psík
Maltézáček se někdy pokládá za nejstarší evropské trpasličí plemeno,
protože se jeho zrodu nelze dodnes úplně dopátrat. Nejednoho by napadlo, že historická cesta maltézského psíka bude začínat na ostrově Malta. Ale není tomu tak! Původ slova ,,Maltese´´ je totiž ze semitského označení ,,malat´´ pro přístav. A jak již tento překlad napovídá, předkové maltézských psíků žili v přístavech a přilehlých městech střední oblasti Středomoří. Jejich úkolem byl lov myší a krys, které se zde ve vysoké míře vyskytovaly.
Za zemi vzniku se uznává Itálie a zde byl také sepsán standard plemene. Ale zásluhu na výjimečném a luxusním vzhledu maltézáka mají beze sporu angličtí chovatelé, kterým se podařilo dlouhou a cílenou prací vytvořit psíka s extrémně dlouhou srstí, která je obdařena nádherným leskem a půvabnou jemností. První dochované písemné zmínky o maltézském psíkovi pochází z doby starověkého Řecka a Říma. V období vrcholného rozvoje Řecka bylo znakem urozenosti a velkou ctí vlastnit psa tohoto plemene. Ceny maltézáčků byly mnohdy nevyčíslitelné. Ve starém Římě jsou maltézáčci spojováni se jménem císaře Claudia. 
Stejně jako v Řecku i zde se jim dostávalo nadstandardní péče a veškerého luxusu. Již v této době se věřilo ve schopnost maltézských psíků léčit duši. Plemeno je spojováno s významnými vládci jako je např. španělský král Filip II., král Ludvík XIV., carevna Kateřina II. nebo rodina Medici. Do Anglie se maltézský psík dostal roku 1520 za vlády Jindřicha VIII. Za začátek zlatého období tohoto plemene se pokládá rok 1700, v tomto roce započalo rozšíření maltézáků do celé Evropy. Maltézský psík byl pravidelně zvěčňován na obrazech v salónech po boku nejkrásnějších žen tehdejší doby již od 16. století.
Maltézský psík má tělo delší než kohoutkovou výšku.
Pes dosahuje kohoutkové výšky 21 – 25 cm a fena výšky 20 – 23 cm. Hmotnost se nejčastěji pohybuje v rozmezí 3 – 4 kg. Hustá, lesklá, těžká a velmi dlouhá srst má hedvábnou strukturu. Maltézáčci nemají podsadu, a proto nelínají. Srst na hřbetě vytváří přirozenou pěšinku a dosahuje až na zem. Zbarvení srsti je čistě bílé, přípustný je lehký odstín slonovinové kosti. Jedinci tohoto plemene jsou velmi elegantní a hlavu nosí hrdě vzhůru. V poklusu připomíná elegantní chod koně, dělá krátké a velmi rychlé kroky.
Srst maltézáčků vyžaduje intenzivní péči.
Kvůli dlouhé srsti je potřeba každodenní kartáčování.Celkově náročná péče o srst předurčuje maltézské psíky pro chov v bytě. Srst spadající přes oči se většinou spíná do gumiček nebo pomocí sponek. Srst se musí pravidelně i mýt. Udržet psa ve výstavní kondici je velmi obtížné. Srst je nutno olejovat a natáčet na papírové natáčky, aby se nelámala. Pokud se tvoří na srsti stopy po slzách, tak je potřeba včasné odstranění speciálním roztokem. Výhodou ale je, že díky absenci podsady se veškeré odumřelé chlupy zachytí v kartáči. Při dobré péči a výborné kondici se maltézáčci průměrně dožívají 14 – 15 let. Výchova maltézáčka nebývá obtížná. Ideální je důsledný a pro psa srozumitelný přístup. Za žádoucí chování a uposlechnutí povelu by měla následovat odměna. Snažte se vyhnout křiku nebo zvýšení hlasu, jsou totiž velmi citliví na intonaci i náladu svého pána. Aby srst mohla vyrůst do požadující délky a nelámala se, je nutností kvalitní a vyvážená strava, která bude obsahovat dostatek živin a doplňků. Nejlepší je poradit se přímo s chovatelem, od kterého si kupujete štěňátko.
Maltézský psík je veselý, dobromyslný a poddajný společník.
Milují děti a bez problémů vychází i s ostatními psy. Má vyrovnanou povahu, nechová se nervózně a nikdy není agresivní. Má rád pohyb venku, ale dokáže se přizpůsobit i usedlejšímu způsobu života. Vyniká vysokou inteligencí a klidnou povahou. Rád a snadno se učí různým kouskům. Své rodině je bezmezně oddaný a nemá rád samotu.
Maltézský psík je společenským psem,
který se nejlépe cítí v rodině, kde vládne harmonie. S tímto pejskem nemusíte podnikat hodinové výlety do lesa, ale i na nich vás s radostí doprovodí. Nerad má svého pána z dohledu, proto nemá tendenci k utíkání. Doma se většinou maltézáčci chovají velmi klidně a nemívají ničitelské nápady.
text: MVDr. Romana Kastlová chk-gremleens.estranky.cz
foto: Aneta i Mirosław Dziurowicz atamir.pl
