brazilská fila

Jméno Alan, Alant nebo Alano se objevilo poprvé ve 14. století jako označení pro velké, ale spíše lehké formy dogy,

kterou Beckmann označuje jako „chrta s krátkou, silnou, dogovitou hlavou“. Tito psi měli být přivedeni na Iberský poloostrov teprve během stěhování národů (4. a 5. století). Alany z centrálního Kavkazu. Psi „Alanos“ a „Lebrels“, kteří zde žili, byli přivezeni do Ameriky a používáni pro lov, ale také ve válkách proti Indiánům. Plemeno alano popisuje Alfonso XI. kastilský dále ve 14. století jako psa s velkou mordou, širokými zuby a malýma očima. Pes, který vykazoval takové vlastnosti, byl dobrým strážcem.
V roce 1644 říká Alfonso Martinez del Aspinar o psech alano: „Tělesná konstrukce psů alano je pevnější než u psů lebrels, mají tupý, široký a směrem nahoru obrácený čenich, hluboce uložené, krví podlité oči, hrůzu budící pohled a krátkou, širokou šíji. Je to nejlepší pes pro lov jelenů, kanců a medvědů.“ Španělští psi alano patří bezpochyby k základnímu „stavebnímu kameni“ a sehráli ve vývoji plemene brazilská fila nejdůležitější roli. Podobnost staré brazilské fily, takzvané „farmářské fily“ s plemeny „Perro de Presa Canario“ a „Pero de Presa Mallorquin“ je natolik nápadná, že příbuznost s těmito španělskými plemeny válečných psů nelze

Dogue de forte race            molossoidní pes 1698             Španělský buldok

Brazilská fila je s určitostí starým plemenem,

které však má jen mladou historii. Portugalci, Španělé, Holand'ané, Britové a Francouzi přivezli při osidlování Jižní Ameriky se svým dobytkem také své psy a nakolik v žilách fily teče také „indiánská krev“, je těžko říci. Raní kolonizátoři Brazílie potřebovali silného, tvrdě pracujícího psa. Takové první fily je možné vidět na historických dokumentech již v roce 1671, ovšem jak již bylo řečeno, pravé kořeny těchto raných fil nejsou jasně známy. Nicméně většina lidí přijala názor, že brazilská fila je spojením tří základních plemen, vycházejících ze psa alano – staroanglického buldoka, mastifa a svatohubertského psa (bladhaunda).

Moderní brazilská fila po buldoku podědila jeho tvrdou povahu,

neústupnost a houževnatost. Z tělesných znaků sdílí s těmito buldoky ucho ve tvaru růžového lístku, zbarvení srsti a záď výš než kohoutek, což je jeden z rozpoznávacích znaků brazilské fily.
Vliv mastifa na brazilské fily je také jasně patrný, fila z těchto hrůzu nahánějících psů získala svou velikost a mohutnost. Dávní mastifové byli často používáni v boji a při lovu, a fila po nich převzala těžkou hlavu, krátký krk a pevná bedra.
Bladhaund předal file čichové schopnosti. Bladhaundi měli pověst vynikajících stopařů, proto byli také před rokem 1800 do Brazílie dovezeni. Hojnost volné kůže, visící pysky a kožní laloky, nápadně charakterizující bladhaunda, jsou také z jedněch rozpoznávacích znaků brazilských fil.
V roce 1968 dr. E. Rathsam spolu s dr. P. S. Cruzem a dr. J. Ebnerem napsali první oficiální standard fily a tentýž rok byla brazilská fila uznána Mezinárodní kynologickou organizací (FCI). Do té doby se na brazilskou filu hledělo výhradně jako na pracovní plemeno. Obliba brazilské fily stoupala a v roce 1982 se stala v Brazílii nejoblíbenějším plemenem. V roce 1983 byl v Riu de Janeiro uspořádán velký národní kongres, jehož záměrem bylo určit chovatelskou směrnici plemenného standardu. Nový standard, který začal platit 1. ledna 1994 byl naposledy přepracován 6.1.2004.
dr. Paolo Santos Cruz
 dr. João Ebner

Brazilská fila v Evropě

vévoda Albrecht Bavorský Prvním importérem brazilské fily byl vévoda Albrecht Bavorský, který v roce 1954 získal psa „Dunga da Parnapuan“ od Dr. P. Santose Cruze. Byl to žíhaný pes s bílými tlapami a s jednou bílou skvrnou na hrudi, pocházel ze žluté feny. Otcem byl brazilský šampión „Tamoio“, pocházející z rodičů, kteří nebyli registrováni v žádné plemenné knize. K „Dunze“ importoval vévoda ještě fenu „Garoa de Parnapuan“. Sám vévoda začal chovat brazilské fily teprve od roku 1974 pod názvem chovatelské stanice „Von der Eigenleithe“. S „Dunou“ a „Garoou“ byly první vrhy chovány v Rakousku v chovatelské stanici „Vom Stammham“. Prvním chovatelem, který se poněkud intenzivněji věnoval chovu brazilské fily, byl lesník vévody Albrechta Martin Pils s názvem chovatelské stanice „Von der Taferbuche“. Až od roku 1982 bylo zaregistrováno celkem 78 štěňat. Podle údajů paní R. Hirsch-Reitrové bylo mezi roky 1983 a 1990 zapsáno do chovných knih klubu pro molossoidní psy v Německu celkem 610 štěňat.
První klub byl založen v roce 1961. Zřejmě se neprokázal být životaschopným, a proto zmizel ze scény. V roce 1986 byl potom založen klub „Klub der Freunde des Fila Brasileiro“.

První importovanou a přeregistrovanou filou,  tehdy ještě v Československu,

byla žíhaná fena z německého chovu, ASTA von der Steinernen Rinne, narozená v roce 1985 a zapsaná v roce 1986 do československé plemenné knihy. Tuto fenu přivezla paní Alžběta Pichlíková (SK) (CH. ST. „Lidertéjed“). Dále byl importován a registrován žíhaný pes z Brazílie, HABIL do Iarijara, narozený v Riu de Janeiru v roce 1989. Tohoto psa dostal darem, PhDr. Michael Císařovský, od češky žijící dlouhá léta v Brazílii, paní Marcely Švábové (CH.ST. „Tudor“). Dalším zápisem do československé plemenné knihy v roce 1988, byl vůbec první vrh fil v Československu, a to vrh „A“ - Lidertéjed, ze zahraničního krytí, kde otcem byl německý pes, AMBA von der Bäremburg (od chovatelky paní Hildegard Müllerové, mezinárodní rozhodčí a presidentka CFB) a již zmiňovaná ASTA von der Steinernen Rinne. Z tohoto vrhu uveďme alespoň jednu žíhanou fenu, ARINA Lidertéjed, která byla v CH. ST. „Maokama“ (Zdeněk Soukup) jako první chovná fena.
Habil do Iarijara
V roce 1989 následoval zápis vrhu "B" - Lidertéjed opět ze zahraničního krytí (otec - německý šampión IGNAZIO von Taubenhof a matka - ASTA von der Steinernen Rinne). Z tohoto vrhu se v českém chovu mezi jinými uplatnily feny: BERTA v CH.ST. "Dargan", BESSI v CH.ST. "z Peruckého chovu" a BRONA v CH.ST. " z Bodláčí", fena BRITA zůstala v CH.ST. "Lidértejed" a BONA byla vyvezena do Maďarska.
O rok později, v roce 1990, to byl první český vrh "A" - Maokama (otec - Habil do Iarijara a matka - ARINA Lidertéjed), z tohoto vrhu zmiňme alespoň feny: ASSAGAI v majetku CH.ST. "Dargan", ALKA, která dala v roce 1992 základ CH. ST. "FI-IT"(Jitka Šírová), AMAH v témž roce CH.ST. "Bohex" (Oldřich Šiška), ARDEN v roce 1992 první vrh CH.ST. "Šer Chán" (Pavel Kovařík) a ALLY, která v roce 1993 dala základ CH. ST. "z Radnické kovárny" (Věra Froňková) nebo ATASHA, která ve stejném roce se stala základem CH. ST. "od Velké černé" (Ladislav Krejčí). Vrh "C" - Lidertéjed (otec - importovaný pes, Arinco de Iguacu a matka - ASTA von der Steinernen Rinne), zastavme se u feny CARA, první fena v CH.ST. "ze Staré rokle" (Roman Vurbs).
V následujícím roce, 1991, to byl ze zahraničního krytí na slovensku vrh "A" - z Kolibského lesa (p. Boskovič) otec - Eldorado von der Bäremburg a importovaná matka z Německa - Carana von Hülshorst, v Čechách vrh "A" - Dargan (Jiřina Holmanová, bývalá předsedkyně "Klubu málopočetných dogovitých plemen psů") otec - Habil do Iarijara a matka - Berta Lidertéjed a vrh "B" otec - importovaný pes, Arinco de Iguacu a matka - Berta Lidertéjed. Ve stejném roce byl i vrh "A" - z Bodláčí (MVDr. Alena Prokešová, bývalá poradkyně chovu "Fila Brasileiro Club CZ") otec - Habil do Iarijara a matka - Brona Lidertéjed . Z tohoto vrhu se krátce zastavíme u žíhané feny ADRIANA (číslo zápisu ČSHPK 29/91/92), která byla druhou chovnou fenou v chovatelské stanici "Lesní zátiší" (Petr Hanzlíček) a fena ANGELIKA (číslo zápisu ČSHPK 30/91/92) základ chovatelské stanice "u Stříbrného smrku" (Miroslava Nesrstová) a v České republice, velice slavném, žíhaném šampiónovi ARGOS (číslo zápisu ČSHPK 28/91/92), který dal později bezesporu velice dobrý základ jako plemeník této stanici a českému chovu vůbec. Z tohoto vruhu se zmíníme ještě o jednom psu, a to ACHIL (číslo zápisu ČSHPK 27/91), který získal titul Interšampión a Světový vítěz z Bruselu. Achil byl vyvezen na Slovensko a jeho majitel byl Pavol Tomko, chovatelská stanice "spod Slanského pohoria" (současný předseda Fila Brasileiro SK). Z vrhu "B" - z Bodláčí, po stejných rodičích, který byl již zapsán do plemenné knihy SKK, se zmíníme pouze o psech šampiónech, BAGHIRA (číslo zápisu CSSKK/14/1/92/93), BOCA (číslo zápisu CSSKK/14/2/92/93) v majetku CH.ST. "FI-IT" a BONZO (číslo zápisu CSSKK/14/3/92/93), v majetku CH.ST. "Chvatěrubské rokle" (Jarmila Zahradníčková). A nesmíme zapomenout na vrh "A" - z Peruckého chovu (Božena Náhlovská) otec - Habil do Iarijara a matka - Bessi Lidertéjed. Tohoto vrhu se zastavíme u feny ALMA (číslo zápisu ČsHPK 22/91/94), která byla první fenou v CH.ST. "Stříbrný mahagon" (Pavel Růžička).
To je ve zkratce prvních pět let chovu plemene Fila Brasileiro na území tehdejší Československé republiky.

Brazilská fila je plemeno, které vyhovovalo potřebám lidí v Brazílii.

Dávní kolonisté potřebovali tvrdě pracujícího psa, který mohl zastat mnoho úkolů. Chtěli hlídacího psa, pasteveckého psa, lovce a oddaného společníka. Všechny tyto role a mnoho dalších, dokáže brazilská fila naplnit. Slovo „fila“ přesně přeložené ze staré portugalštiny znamená „držet“. Fily v Brazílii sloužily k hlídání afrických otroků na plantážích. Když otrok utekl, byly fily používány k jeho vystopování, brazilské fily ho na konci stopy chytily a držely. Po staletí byly fily také používány k lovu velké zvěře, při službě na velkých brazilských rančích, a při ochraně dobytka a obyvatel ranče jsou používány dodnes. Fily také stále pracují v uzavřených koridorech brazilských věznic.

Obětavost brazilské fily vůči jejímu majiteli je doslova legendární.

A stejně jako je její oddanost vůči rodině, stejná je její nedůvěřivost vůči cizím lidem. To z ní přirozeně udělalo oblíbeného hlídacího psa. Dalo by se říci, že fila má „dvojí osobitost“ a je jedním z mála plemen, u kterého je povaha tak důležitá, a chovatelé na ni obvykle pohlížejí jako na důležitější než fyzické vlastnosti. To je také jedna z hlavních věcí, která vyčleňuje brazilskou filu ze zájmu mnoha chovatelů.
Ojeriza vůči cizím je jednou z jejich nejdůležitějších vlastností. Ojeriza je portugalské slovo, které znamená „odpor, nelibost, nechuť, averze, …“. Brazilská fila chová tyto pocity vůči všem cizím lidem, včetně některých vašich přátel a lidí na ulici. Je to přirozená povaha fily a neměla by být odstraňována výchovou, převýchovou nebo selektivním chovem.
Plemenný standard brazilské fily je velmi přesný v popisu její povahy: Podstatný podíl její charakteristiky tvoří odvaha, rozhodnost a zřetelná statečnost. Vůči svému majiteli a jeho rodině je oddaná a vůči dětem navýsost tolerantní. Vždy vyhledává společnost svého pána. Je klidná, jejím sebevědomím a sebedůvěrou neotřesou ani neznámé zvuky, ani nové prostředí. Je výjimečným a přirozeným hlídačem. Nevyžaduje zvláštní výcvik, aby se naučila chránit vlastní rodinu a majetek. Jako hlídací pes je nepřekonatelná a v našich podmínkách je i na tuto činnost nejvíce využívána. Je velmi teritoriální, dokáže chránit i velmi velké prostory, nemovitosti jako třeba ranče. Současně mohou sloužit nejen jako hlídači, ale mohou být použity k pasení dobytka. Brazilská fila je skutečně pracovní plemeno s přirozeným pasteveckým pudem. Pokud má lovecké vedení, je z ní výborný stopař.
I ve své velikosti dokáže být velmi jemná a něžná. Pokud se své file opravdu věnujete, zjistíte, že je opravdu inteligentní a snaží se vám zavděčit. Fila je velmi učenlivá a vstřícná, co se jednou naučí, pamatuje si celý svůj život.
Fila nesmí být zbabělá nebo nesmí projevit strach z neznámého prostředí či předmětu, jak to i popisuje plemenný standard. Fila nesmí nikdy zaútočit proti svému pánovi, což je také jednou z diskvalifikačních chyb popsaných standardem.
Držení takového psa vyžaduje dostatek volného pohybu na oplocené zahradě, ale je spokojený i v bytě, pokud má dostatek pravidelných procházek. Fila rozhodně není pes do kotce, kde nemá kontakt se svým pánem a jeho rodinou. Vzhledem k velikosti a váze je nutná i určitá fyzická kondice majitele. Svou povahou je velmi konzervativní, má ráda určité pravidelné „rituály“, pravidelný čas krmení, procházek, ale ráda také poznává nová místa na vycházkách.

Fila je svou stavbou těla typické velké molossoidní plemeno.

Krátká, hladká, přiléhající srst fily může být jednobarevná vyjma bílé, myší šedé, skvrnité, grošované nebo černotříslové. Nejčastější barva je žíhaná. Žíhání je povoleno v základní barvě, proužky mohou mít různou sytost. Černá maska může nebo nemusí být, a bílé skvrny jsou přípustné jen na tlapách, hrudi a špičce ocasu. Mezi mnoha barevnými odstíny a variantami fily je jediná barva skutečně vzácná, a to barva černá. Počet černých fil zapsaných v registru plemenné knihy CBKC dnes tvoří pouze 4 - 5 %.

Jedním z nejdůležitějších znaků brazilské fily je tlustá, volná kůže kryjící celé tělo. Na krku se tato kůže tvaruje do výrazných laloků. Mandlové oči brazilské fily jsou velké a od sebe daleko uložené na masivní, těžké hlavě. Brazilské fily všeobecně hůře vidí, to právě díky posazení očí, které směřují dopředu, tedy zorný úhel je menší v porovnání s jinými plemeny. Ovšem tento nedostatek je vyvažován velice dobrým sluchem a čichem. Zbarvení očí kolísá od tmavě oříškové po žlutou, ale je vždy v souladu se zbarvením srsti. Spodní víčka mohou být svěšená. Uši jsou velké a visící, široké u nasazení a zužující se ke špičce. Jsou přilehlé k lícím a nasazené v úrovni očí. Uši ve tvaru „růžového plátku“, které jsou také typické pro plemeno, znamenají to, že jsou „složeny“ dozadu, což umožňuje vidět jejich vnitřek.
Má poměrně volně uložené klouby a tím mimochodná chůze (velbloudí chůze) připomíná kroky velkých kočkovitých šelem. Přirozený krok je dvoudobý laterální krok, při kterém se nohy po jedné straně těla posunou spolu jako pár, což způsobuje kolébání těla. V důsledku mimochodu dochází k vlnění páteře - podélné osy těla. Hlava ovšem stále směřuje dopředu a vlnění nekopíruje. Hrudní končetiny jsou také kratší než končetiny pánevní, takže má kohoutek níže než záď. Záď bývá stejně široká jako hruď, někdy i širší. Fila má také schopnost poklesnout mezi lopatkami, když se plazí nebo krčí, což jí dává vzhled velké kočky a v nejednom případě dokáže kočku dokonale svými tichými pohyby napodobit.
Psi měří v kohoutku 65 až 75 cm, feny jsou na první pohled jemnější a mají výšku 60 až 70 cm. Podobně jako většina dalších velkých plemen je fila velmi obratná a pružná. Minimální váha

Budoucí majitel fily by měl velice dobře znát přednosti svého psa,

měl by mít vyrovnanou povahu a zkušenosti. Musí být fyzicky i duševně silný, mít přirozenou autoritu u psů, a být dostatečně informovaný o povaze svého psa i o chování psů obecně, aby její výchovu zvládl. Mnohdy se jejich povaha může zdát neproniknutelná, ale přijmete-li standardní znaky jejich povahy, velice rychle pochopíte, že se jedná o psa bezproblémového. Výchova musí probíhat v klidu, harmonii a s velkým pochopením pro povahu psa. Občasné napomenutí může být namístě, ale fily jsou také velice citlivé na tón hlasu. Budoucí majitel fily by měl vědět, že tito psi dovedou bleskurychle reagovat. Co se jednou naučí, to nikdy nezapomenou a nemusí již tento cvik nebo povel opakovat. Pro správného pána je fila poslušným a někdy dokonce mírným psem. Rozhodně to není pes pro začátečníky nebo pro ty, kteří si chtějí velkým psem zvýšit vlastní sebevědomí.

Jako veliké plemeno má brazilská fila větší sklon k určitým zdravotním problémům

a s těmi by měl být nový majitel seznámen, když se rozhoduje pro vlastnictví fily a péči o ni. Nejčastějším zdravotním problémem a zároveň vadou, která jedince diskvalifikuje z chovu je dysplazie kyčelního a loketního kloubu. Fila, jako většina molossoidních plemen také velmi částo trpí na „nadýmání“, které může vést až k torzi (přetočení) žaludku a jeho následnému zaškrcení. Tento zdravotní problém je často i příčinou úmrtí jinak naprosto zdravých a poměrně mladých jedinců.

Nejen brazilská fila, ale všechna velká a gigantická plemena, má vysoké nároky na výživu

a zátěž během růstu, odlišnou od ostatních méně vzrostlých plemen. Pokud nejsou tato specifika respektována, zvyšuje se výrazně riziko ortopedických problémů během růstu. Další úhel pohledu se nutně týká genetické zátěže ortopedickými vadami a chovatelských programů, které vytvářejí podmínky pro snížení jejich výskytu. Nejčastějšími onemocněními rostoucí kostry končetin jsou dysplazie kyčelního a loketního kloubu, osteochondróza chrupavek, nesouměrný růst kostí předloktí, sekundární nutriční hyperparatyreóza a panostitida.

Z hlediska výživy brazilské fily jsou nejdůležitější dva momenty: kvalitně a střídmě.

Krmení rostoucích psů by tedy mělo obsahovat dostatek energie pro zabezpečení potřeb jedince, ale v žádném případě by energetický obsah neměl vést ke zrychlení růstu! Za optimální obsah energie v krmné dávce je považována hladina kolem 4140 kcal. Tento obsah je nižší oproti puppy krmivům určeným štěňatům po odstavu. Zlomovým obdobím přechodu ze štěněčího krmiva na juniorské je stáří od 3 do 6 měsíců. V krmivu rostoucího psa musí být zabezpečen dostatečný přísun bílkovin (proteinů). Samostatně vybočující nadměrný obsah bílkovin v krmivu zrychluje růst kostí do délky, v kombinaci s nadměrnou energetickou zátěží krmení je rizikovým faktorem příliš rychlého růstu. Optimální hladiny bílkovin v krmivu jsou do 26 procent. Důležitou součástí výživy mladých a rostoucích fil je podpůrná kvalitní kloubní výživa.

Brazilská fila není plemeno, které potřebuje nadměrnou ani nijak zvlášť náročnou péči o srst.

Stačí jednou týdně vykartáčovat, čímž zbavíme srst odumřelých chlupů, prachu a lupů. Kartáčování je také účinné při stimulaci přirozeného promašťování srsti, které jí dodá lesk a zdravý vzhled. Můžeme použít kartáč z přírodních žíní nebo rukavici.
Plemena s visícíma ušima, jaké má brazilská fila, jsou všeobecně mnohem náchylnější k ušním infekcím, proto se musí uši udržovat stále čisté. Toto plemeno by mělo ležet na měkkém podkladu, aby se mu netvořily mozolnaté otlaky zejména na loktech a patách.

Více se dovíte ve FILA BRASILEIRO CLUB CZ, který je zájmovou odbornou a společenskou organizací, která sdružuje majitele a chovatele plemene psů brazilská fila. Jedná se o jediný specializovaný chovatelský klub v České republice, který se věnuje pouze plemenu Brazilská fila – Fila Brasileiro. Klub se řídí řády FCI a ČMKU, pořádá oficiální výstavy, bonitace, zkoušky povahy.  
Cílem Klubu se ideální spojení EXTERIÉRU – ZDRAVÍ – POVAHY.

Doporučená literatura v češtině:
Brazilská fila – Yvette Uroshevichová (Fortuna print),
Brazilská fila, příručka pro chovatele a majitele, nejen začátečníky (Fila Brasileiro Club CZ)

S použitím materiálů z knih: O grande Livro do Fila Brasileiro – Prof. Procópio do Valle a Enio Monte (BR), The Fila Brasileiro Guide – Clelie Kruel (USA) a fotoarchiv Ch. st. ze Šakalího dvora

foto: Hana Vaněčková sakal.cz filabrasileiroclub.cz