tetřev hlušec

žije v rozsáhlých jehličnatých lesích. Je stálý místu svého zrození.

•  Výrazný je pohlavní dimorfismus, kdy kohout dosahuje tělesné hmotnosti kolem 4-5 kg, slepice v průměru 2 kg.
• Kohout je zbarven černošedě s modravým kovovým leskem (na hrudi), letky černohnědé, v ohbí křídla s bělavou skvrnou, tzv. hvězdou, vespod bílé.
• Tatrč, zvaná rovněž vějíř, se skládá obyčejně z 16-18 rýdovacích per.
• Pod zobákem (myslivecky klovcem) delšímu peří říkáme brada (jeden z určovaclch znaků stáří), červeným výrůstkům nad světly poušky (značně zvětšené v období toku).
• Stojáky jsou opeřeny až po prsty, které mají v zimním období po stranách rohovité destičky, zvané třásničky. Zbarvení tetřevice je rezavohnědé s šedavě bílými až černohnědými skvrnami a příčkami.
•  Věkový rozdíl je patrný zejména při vějířovitém rozložení tetřevího tatrče.
• U starých kohoutu tvoří vějíř téměř polokruh (180°), zatímco u mladých zhruba 130°.

Potrava: 

• smíšená - hmyz, červi, lesní plody, bobule, semena dřevin.

Tok:

• od poloviny března do konce května na stromech.
• Slepice snáší do hnízda na zemi 6 až 10 vajec a sedí 26-28 dnů.
• Tetřevi žijí v polygamii. Výlučná péče o kuřata je pouze na slepici, kdy odrostlá kuřata s ní žiji ve společném hejnu do podzimu.
• Před východem slunce začne tetřev na stromě tokat. Má svěšená křídla, natažený krk a rozevřený vějíř (tatrč) a jezdí po větvi.
• Toká i na pařezu nebo na zemi.
• Tok se skládá ze čtyř" veršů" - pukání (klepání), trylek, výlusk a broušení. Při broušení dosahuje vzrušení vrcholu a kohout asi 3 až 4 vteřiny nevnímá okolí. Při rozedníváni kohout sjíždí na zem, kde v toku pokračuje a ošlapuje slepici.
• V místech, kde žije tetřeva tetřívek pohromadě, muže velice vzácně dojít k vzájemnému křížení. Vzniká neplodný kříženec, zvaný tetřevec, který má znaky obou druhů.

V současnosti stavy tetřeví zvěře stále klesají a je snaha tuto zvěř zachovat jako velmi cennou přírodní památku.

zdroj: PENZUM Znalostí myslivosti - nové vydání